Před výsevem větších partií osiva je zkoušení semen na čistotu, klíčivost a energii klíčení nezbytné. Jen tak se stanoví správně množství výsevku na jednotku výsevní plochy. Nejsou-li k tomu vlastní zkušenosti a potřebné pomůcky, je třeba se obrátit na zkušebny semen Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) nebo na agrolaboratoře různých ústavů a organizací, které sdělí také způsob odebrání vzorků. Přeléhavá osiva se nechají přezkoušet až po ukončení stratifikace nakoupená ihned po obdržení, nebyla-li zaručena dodavatelem klíčivost a čistota. Zde je třeba také připomenout, že pro obchod s osivem hlavních lesních dřevin je norma klíčivosti předepsána ČSN.
Plochy výsevních záhonů je nutno předem rozplánovat. Potřená plocha se vypočítá podle množství a hodnoty osiva, které se má vysít. Plochy se rozdělí tak, že se pohromadě vysejí dřeviny, které rostou pomalu, a zůstanou zpravidla 2 roky na výsevních záhonech a pohromadě se vysejí dřeviny rychle rostoucí, které se sklízejí již jako jednoleté (1/0). Druhy, které klíčí zpravidla jen zčásti a zčásti přeléhají, se vysejí rovněž pohromadě.
Pro každý druh se určí předem, zda se bude osivo vysévat naširoko, nebo do normalizovaných řádků či pruhů. Rozměry záhonů budou pro oba způsoby stejné. Šířka záhonů se zvolí taková, aby všechny práce, které je možno mechanizovat, mohl vykonávat malotraktor při šířce záhonů 1 m (obr. 5) nebo při šířce záhonů 1,4 – 1,5 m (obr. 6). Délka volných záhonů se volí maximálně 100 – 150 m, délka chráněných záhonů je stejná, avšak po každých 20 m se nechá 1 m neosetý pro odkládání stínovek a rohoží. Orientace záhonů je při nízkém stínění nejvýhodnější východ – západ a na otevřených plochách kolmo na směr převládajících větrů.
Při výsevu obsáhlejších sortimentů bude na místě ruční výsev. Podélné řádky se naznačí běžnými značkovači. Malé partie se vysévají výhodně do příčných řádků (obr. 7). Vysévá se buď z volné ruky, nebo pomůckami, které jsou běžné v zahradnictví. Pro jistotu rovnoměrnosti výsevu se vysévá odměřenými dávkami na 1 bm záhonu. Rovnoměrnému výsevu se napomáhá smícháním drobného osiva se suchým pískem nebo zbarvením semen mořidly jako jsou Argonal a suřík.
Výsev secím strojem je nejen nejrychlejší, ale také nejpřesnější. Totéž platí i pro zasypávání vysetých semen strojem. V lesnictví používané jednoúčelové stroje jsou v tomto směru již dost dokonalé a vhodné i pro vysévání okrasných dřevin. Výška a druh zásypky jsou uvedeny v hlavní speciální části u jednotlivých rodů, pokud je jejich přesné dodržování důležité.
V poslední době se využívají uměle připravené substráty, jako např. smrková hrabanka ve vrstvě 10 – 15 cm, obohacená 6 kg mletého vápence, 1 kg síranu draselného, 2 kg superfosfátu, 2 kg Thomasovy moučky, 10 g boraxu na hnojení, 25 g modré skalice a 50 g síranu manganatého na 1 m3 nebo kromě vápence 3 – 5 kg Herbasynu 1 až 7 podle nároků určitého druhu dřeviny. Na tyto substráty se osivo vysévá pod fóliovými kryty (obr. 8 a 9), a to proto, aby se:
1. omezila závislost produkce na povětrnostních podmínkách,
2. zvýšila klíčivost osiva, a tím se osivo maximálně využilo,
3. vytvořil u semenáčků bohatý, rozvětvený kořenový systém.
Je však nutno poznamenat, že se upouští od výsevu běžných dřevin pod fóliovými kryty všude tam, kde jsou dobré půdní a klimatické podmínky, dostatek prostředků pro chránění záhonů, dobře fungující závlahový systém a delší zkušenosti s vyséváním dřevin na volné a chráněné záhony.
Jen exoty a drahá osiva, popřípadě takové druhy, které vyzrávají pozdě nebo bývají ohroženy ranými i pozdními mrazy, se vysévají pod sklo do japanů (obr. 10), do pařeniště nebo na chráněné záhony (obr. 11). Malé partie je možno vysévat do nejrůznějších nádob (obr. 12), dobře dezinfikovaných, stejných, jaké se používají pro přepichování, přesazování a pěstování, jen s tím rozdílem, že se na dno dá větší vrstva drenáže. Pro běžné výsevy se volí písčitý, bezplevelný kompost, pokud není v hlavní speciální části u jednotlivých rodů uveden vhodnější výsevní substrát. Výsevy v nádobách nebo bedničkách se nechají podle potřeby po určitý čas v chladném, stinném místě na zahradě, popřípadě se nechají promrznout a pak se přenesou k vyklíčení do skleníku nebo se dají do pařeniště pod sklo. Přímé výsevy do papírových přířezů tzv. Paperpotů (obr. 13), Culticel (viz stať o množení v paletách) jsou záležitostí spíše lesnickou.
Buďte první komentující