Lípy množíme hlavně ze semene. Plody dozrávají v červnu až červenci. Izolované rostoucí lípy vytvářejí jen hluché plody. Hmotnost 1000 semen jednotlivých druhů je velmi rozdílná: T. cordata 33 g, T. dasystyla 85 – 180 g, T. mongolica 40 g, T. platyphylla 100 g a T. tomentosa 88 g. Klíčivost semen bývá kolem 70 % a udrží se po 2 roky. Skladování semen lípy nečiní potíže, neboť osivo je již při sklizni na stromech proschlé a ani vůči nízkým teplotám není choulostivé. Nejlépe je uskladníme v jutových pytlích, zavěšených ke stropu až do doby stratifikace.
Semeno T. cordata namočíme v říjnu na 24 hodin do vody a vzápětí je stratifikujeme a vyséváme na jaře.
Semeno ostatních druhů, zejména T. platyphylla a T. tomentosa namáčíme v květnu až červnu na 48 hodin, stratifikujeme a vyséváme buď již na podzim, nebo do příštího jara, tedy druhého jara po sklizni. Nejlepší je výsev na chráněné záhony do rýh nebo proužků výsevkem u T. cordata 15 g na 1 bm, u T. platyphylla 25 g na 1 bm a u T. tomentosa 40 g na 1 bm. Semeno zasypeme jen 1 – 1,5 cm tlustou vrstvou písku nebo písčité rašeliny. Za deštivého jara se stává, že se osivo dříve zkazí než vzejde. Osev musíme pečlivě chránit před jarními mrazíky.
Stratifikované osivo můžeme ponechat také déle do jara až do naklíčení, vysít je pak do pařeniště a klíční rostliny přepíchat na záhony. Semenáče 1/0 z normálního výsevu dosáhnou výšky 7 – 15 cm a 15 – 30 cm. 2/0 pak 15 – 30 cm a také 50 – 80 cm. Necháme-li semenáče do druhého roku, pak je ve druhém roce před začátkem rašení, v březnu až do poloviny dubna, v hloubce 8 – 10 cm podřízneme. Jinak 1/0 přeškolkujeme a sklízíme pak 1/1 výšky 30 – 50 cm a 1/2 výšky 50 – 80 cm i 80 – 120 cm.
Většinu druhů a kultivarů musíme očkovat nebo roubovat. Pro silně rostoucí druhy, jako jsou T. tomentosa, T. americana, T. x europaea a T. petiolaris je vhodná jako podnož T. platyphylla, pro ostatní druhy, mezi nimi i T. euchlora, je podnoží T. cordata. Silně rostoucí druhy zpravidla očkujeme u země, jako první T. tomentosa a T. petiolaris. Očka musíme brát z roubů vyzrálých, kratších, z matečních stromů, aychom mohli očkovat na první mízu. S druhou mízou pak očka vyraší ve výhonky asi 10 cm dlouhé. Na jaře seřízneme tyto výhonky na patku. Slaběji rostoucí druhy roubujeme v koruně na kmeny nebo špičáky.
Zcela vyrovnanou kulturu můžeme založit z hříženců. Jednoleté výhony matečních rostlin hřížíme časně zjara. Do podzimu hříženci dobře zakoření a v příštím jaru je můžeme zaškolkovat v širokém sponu. Mateční rostliny vysazené ve sponu 3 x 3 m mohou každá dávat každoročně přes 100 silných hříženců. V úvahu přicházejí pro tento způsob rozmnožování hlavně T. x europaea, T. dasystyla, T. mandshurica, T. mongolica, T. japonica, ale také T. cordata, která dává z hříženců vyrovnané stromy a T. europaea „Pallia“, tzv. lípa císařská.
Kultura: Lípy rostou dobře v každé výživné, nepříliš suché půdě v místech s dostatkem vzdušné vlhkosti. Snášejí však i vlhké půdy a vysoký stav podzemní vody.
Druhy: T. AMERICANA L., T. amurensis Rupr., T. chinensis Maxim., T. CORDATA Mill., T. dasystyla Stev., T. x EUCHLORA K. Koch, T. x EUROPAEA L., T. x flaccida Host., T. x flavescens A. Br., T. henryana Szysz, T. heterophylla Vent.,T. insularis Nakai, T. japonica Simonkai, T. x juranyiana Simonkai, T. mandshurica Rupr. & Max., T. maximowicziana Shiras, T. miqueliana Maxim.,T. x moltkei Spaeth, T. mongolica Maxim., T. neglecta Spch, T. oliveri Szysz, T. x orbicularis Jouin, T. petiolaris DC, T. PLATYPHYLLA Scop., T. TOMENTOSA Moench., T. tuan Szysz a T. varsaviensis Kobend.
Buďte první komentující