Rozmnožování stálezelených listnáčů řízky

Řízkování převážně většiny stálezelených listnáčů navazuje časově na množení opadavých listnáčů. Řízkuje se až když letorosty vyzrály do vrcholků, přičemž však nemusí zcela zatvrdnout. Vyzrálé řízky vyžadují delší dobu pro zakořeňování. Proto se umisťují většinou na skleníkových množárnách, kde po nástupu podzimu lze přitápěním napomáhat včasnému zakořenění. Téměř všechny stálezelené dřeviny zakoření z řízků také v pařeništi. Trvá to tam však déle, i když se pařeniště založí na poloteplo. Také ošetřování a zazimování řízků v pařeništi je pracnější. Zakořeněné řízky ve skleníku je možno již během zimy nahrnkovat a umístit v japanech na vyvýšených záhonech k přezimování (obr. 34).

Vyčkávání, až řízkový materiál vyzraje, se u některých stálezelených listnáčů se slabým a tenkým dřevem nesmí přehánět, jinak zakořeňují zdlouhavě a špatně. Je otázkou, kam řízky napíchat. Poněkud pracnější, avšak provozně výhodnější, je píchání řízků do truhlíků, které se dají do skleníku pod mlhovky a po zakořenění se přemístí do japanu. Tam, kde je na množárenském záhonu dost místa, popřípadě na přízemních množárenských záhonech, je efektivní píchat běžné a snadno kořenící dřeviny, hlavně velkolistí druhy, přímo do hrnků nebo na multiplaty.