Pro určité účely můžeme vysévat typy, které se mnoho neštěpí. Původní P. fruticosa, dále var. davurica a cv. „farreri“ plodí dosti bohatě. Vyzrálé osivo vyséváme ihned po sklizni prvních suchých nažek koncem června na lehkou půdu do polostínu. Po vzejití přepícháme semenáčky na zastíněné záhony a ještě v říjnu je rozsadíme na vzdálenost 30 – 40 cm na chráněné záhony, kde je na zimu přikryjeme. Slabší semenáčky rozsazujeme na záhony až na jaře.
Kultivary množíme snadno zelenými řízky, které řežeme z mladých výhonků v květnu až červnu, popřípadě druhou sadu až mateční rostliny znovu obrazí.
Bez další úpravy je pícháme obvyklým způsobem pod mlhovky, pod fólii nebo volně na množárenský záhon. Množárnu udržujeme pokud možno chladnou, aby nám řízky předčasně nevyrašily. Řízkovance pak můžeme hrnkovat a později vysadit do kontejnerů nebo na záhony. Při malé potřebě sazenic, zejména pro sběratele kultivarů, můžeme mateční rostliny přikopčit a získat oddělky.
Využití stimulátorů: Používáme roztok s 10 ppm IBA nebo 100 ppm IAA.
Kultura: Mochnám se daří v propustné živné půdě. Vyžadují slunnou polohu a mladé rostliny lehký kryt na zimu.
Druh: P. fruticosa L. s mnoha moderními kultivary.
Buďte první komentující