Všechny slabě rostoucí druhy, dále druhy s tenkými letorosty a konečně všechny plnokvěté kultivary nepravého jasmínu množíme zelenými řízky.
Dříve se řezaly polotvrdé řízky v červenci a píchaly do pařeniště pod okna do písčitého substrátu za slunných dnů se několikrát denně rosily, pečlivě stínovaly a po zakořenění otužovaly. K přezimování zůstaly řízkované rostliny v pařeništi, aby se na jaře brzy vyjmuly a vysázely na záhony nebo jned do širších řad.
S postupující množárenskou technikou řízkujeme dnes uvedené druhy a kultivary již v květnu až červnu, po dezinfekci řízky stimulujeme a pícháme pod mlhovky nebo do množárenských záhonů v japanu pod fólii. Mnoho druhů a odrůd začne za těchto podmínek již za 14 dnů kořenit. Po zakořenění, než se mladé výhony vytáhnou, můžeme mladé řízkovance ještě v létě vysázet na chráněné záhony, kde po přikopčení přečkají zimu. V příštím roce dosáhnou 0/1/1 výšky 15 – 30 cm, 30 – 50 cm a vzrůstné sorty i 50 – 80 cm.
Větší sortimenty pícháme výhodněji do truhlíků, neboť ne všechny sorty zakoření ve stejnou dobu, takže můžeme pak buď všechny společně vysázet do volné půdy záhonů, nebo je přezimovat v truhlících. Postup je obdobný jako u rodu Deutzia.
V případě potřeby je možno slabě rostoucí matečné keře přirychlit a zakořeňovat měkké zelené řízky na množárně v předjaří.
Všechny silně a středně silně rostoucí druhy a kultivary množíme dřevitými řízky. Řízkový materiál, jednoletý, pokud možno z mladých rostlin, nařežeme nepozději do prosince, založíme do hlubokého pařeniště, popřípadě venku a obložíme listím. Během zimy řízky nařežeme a založíme v pařeništi nebo v přezimovně, nebo uskladníme ve fóliových pytlích ve studeném sklepě.
Na jaře, jakmile to počasí dovolí, napícháme řízky na připravené záhony nebo přímo do řádků 40 – 60 cm širokých, v řádcích podle vzrůstnosti sorty a schopnosti zakořeňování na 4 – 15 cm. Řízky píchané na záhony na podzim vyjmeme, během zimy je vytřídíme na 0/1 stejných velikostí jako 0/1/1 a připravíme k jarnímu školkování v širších řádcích. Řízky, píchané do širších řádků v zimě sestříháme a dostaneme na podzim hotové keře k výsadbě.
Při menší potřebě sazenic, hlavně pro sběratele soret je možno matečné keře s mladým dřevem přikopčit a oddělit zakořeněné nebo aspoň etiolované výhony, které zakrátíme a vysadíme nejprve na záhony. Ve druhém nebo třetím roce budeme mít hotové keře.
Využití stimulátorů: Používáme roztok se 20 – 80 ppm IBA nebo lanolinovou pastu s 5000 ppm IAA nebo pudr se 4000 ppm IBA.
Kultura: Pustoryl nemá zvláštní nároky na půdu. Pro dobrý vývin keřů stačí dobrá hlinitá, výživná půda a stanoviště na slunci, ač pustoryl roste i v poloze stinné, kde však méně kvete.
Druhy: Kromě níže uvedených druhů, popisuje dendrologická literatura přes 100 hybridů a kultivarů, výsledky vytrvalé selekce.
Původní druhy: P. brachybotrys Koehne, P. californicus Benth., P. caucasicus Koehne, P. CORONARIUS L., P. delavayi L. Henry, P. floridus Beadle, P. hirsutus Nutt., P. incanus Koehne, P. INODORUS L., P. intectus Beadle, P. kansuensis Hu, P. karwinskyanus Koehne, P. laxiflorus Rehd., P. lewisit Pursh, P. microphyllus Gray, P. pekinensis Rupr., P. pubescens Loisel., P. purpurascens Rehd., P. satsumanus Sieb., P. satsumi Sieb., P. schrenkii Rupr., P. sericanthus Koehne, P. shikokianus Nakai, P. subcanus Koehne, P. tenufolius Rupr., P. tomentosus Wall. a P. triflorus Wall.
Hybridy: P. x congestus Rehd., P. x cymosus Rehd., P. x falconeri Sarg., P. x maximus Rehd., P. x monstrus Schelle, P. x nivalis Jacq., P. x penduliflorus Carr., P. x polyanthus Rehd., P. x purpureo-maculatus Lem., P. x splendens Rehd. a P. x virginalis Rehd.
Buďte první komentující