Některé starší odrůdy přinášejí semena, která můžeme vysévat hned čerstvá ve vytápěném skleníku do truhlíků. Po 3 měsících truhlíky přeneseme do prostředí s teplotou 1 – 10 °C a po dalších 2 – 3 měsících necháme s postupujícím jarem osivo ve studeném skleníku normálně vyklíčit. Osivo můžeme také rok stratifikovat a vysévat pak do pařeniště. V obou případech se stává, že část osiva přeléhá další rok. Květuschopné keře ze semen získáme za 5 až 6 let.
Kultivary se množí všeobecně roubováním na 10 – 12 cm dlouhé kořeny P. Lactiflora (P. Chinensis). Také P. Officinalis rouby dřevitých pivoněk přijímá, avšak často od kořenů obráží. Roubujeme buď v zimě od ledna do března, nebo na podzim podle vyzrání roubů v srpnu až začátkem září, tupou kozí nožkou (obr. 44). To znamená, že neřežeme hluboko do dřeva roubu, ale obnažíme jen kambium. Pro roub používáme jen jednoleté dřevo, s jedním očkem a s 2 – 3 očky jen když jsou internodia příliš hustá. Při podzimním roubování necháme na roubech zakrácené listy. Roubovance pevně zavážeme páskou z PVC a řezné plochy zamažeme. Před roubováním kořeny – podnože – dobře opereme a osušíme, ale nenecháme je zavadnout. Rouby vykoupeme v roztoku hypermanganu a uchováváme zabalené.
Roubovance ihned nahrnkujeme do směsi kompostu s rašelinou a ostrým pískem (2 : 1 : 1), hrnky zapustíme do dobře těsnícího, poloteplého pařeniště a povrch pokryjeme vrstvičkou drobnějšího štěrku. Zimní roubovance můžeme rovněž ihned nahrnkovat nebo je při nedostatku místa ve skleníku jen založíme na množárnu a hrnkujeme až k jaru po vyrašení roubů. Také podzimní roubovance stačí do pařeniště jen založit do písčitorašelinného substrátu do řádků 15 – 20 cm vzdálených, v řádcích těsně vedle sebe asi na 2 – 3 cm. Rosením udržujeme stejnoměrnou vlhkost prostředí a podle potřeby stínujeme. Za 4 – 5 týdnů jsou rouby přirostlé a v té době rostliny pak sázíme do tzv. pivoňkových hrnků, 8 – 9 cm širokých a 12 – 15 cm hlubokých. Dbáme na to, aby očko bylo pod povrchem zeminy v hrnkách a navrch dáme zase vrstvičku říčního písku. Na podzim nastavíme nahrnkované roubovance do pařeniště, kde je přezimujeme. Během zimy při oblevě pařeniště větráme po 2 – 3 hodiny, za mrazu je přikryjeme před promrznutím. Když se zjara začnou roubovanci probouzet, nesmíme je ihned odkrýt, aby předčasně nevegetovaly. Roubovance můžeme ponechat až do výsadby (2 roky) v hrnkách.
Málo používaný způsob množeí nízkých, slaběji rostoucích dřevitých pivoněk je dělení starších matečních rostlin. Na podzim je opatrně vyjmeme z půdy a založíme bezmraze do hlubokého pařeniště. V zimě pak oddělíme všechny poněkud zakořeněné výhony, nasázíme je do hrnků do již uvedené směsi zemin a zapustíme ve studeném skleníku na parapet. Když po 4 – 6 týdnech vyraší, chráníme je před stoupajícím jarním teplem a jakmile to počasí dovolí, přeneseme je na chráněné záhony. Také výhony bez kořenů můžeme takto zužitkovat, jenže potřebují písčitorašelinný substrát a více tepla a času k zakořenění. Mateční rostliny můžeme na jaře opět vysadit do volné půdy.
Kultura: Podmínkou pro zdárný růst a trvanlivst dřevitých pivoněk je stnaoviště chráněné před větry, teplé a 2 – 3 hodiny denně zastíněné. Dále vyžadují živnou, propustnou hlinitou půdu, stejnoměrně vlhkou. Dobrá příprava půdy záleží v jejím zpracování a obohacení živinami. Při výsadbě sázíme rostliny hlouběji, aby naroubovaná dřevitá pivoňka mohla časem vytvořit vlastní kořeny. Na zimu dáme nastýlku ze zetlelého hnoje, kopostu, rašelin nebo alespoň listí. Pozdní mrazy škodí dřevitým pivoňkám teprve až když rozvinou listy.
Druhy: P. delavayi Franch., P. x lemoinei Rehd., P. lutea Delavay, P. SUFFRUTICOSA Andr., P. szechuanica Fang. a P. yunnanensis Fang.
V názvu je patrně překlep PaedoniaxPaeonia. Skvělé stránky ,díky Luxemburk