Běžné ošetřování, odplevelování, kultivace řádkových kultur, zavlažování a ochrana proti škodlivým činitelům jsou v kulturách mladých rostlin samozřejmostí. Pro používání herbicidů a chemických ochranných prostředků je třeba více odborných údajů, které v rámci této knihy není možno probrat. Celou problematiku ochrany rostlin nelze odbýt několika větami. Proto je třeba, aby se pěstitelé, i ti, kteří ovládají základy ochrany rostlin, poučovali soustavně z četné odborné literatury a sledovali i novější poznatky a přípravky. Podniky s většími kulturami mladých rostlin se přitom neobejdou bez pomoci vlastního fytopatologa nebo bez poradenství příslušného fytokaranténního ústavu ochrany rostlin.
Odplevelování a kultivace se zpravidla spojují. U podzimních výsevů je třeba zjara zavčas půdu kypřit. U vzešlých kultur řádkových i setých naširoko je to zpočátku možné ježkovým válečkem (obr. 14) na lehčích a nepříliš vlhkých půdách. Výsevy do hrůbků a pruhů je možno na jaře opatrně usmykovat, pokud ještě neklíčí. Později se použijí kypřiče, u vzcházejících výsevů jen takové, které nekopčí, u vzrostlejších naopak takové, které vzcházející plevel poněkud zahrnou. Rotační plečky nesené jsou velmi dobrým nářadím v řádkových velkokulturách.
Někdy se však nelze vyhnout ani ručnímu pletí, přesto, že se půda pro výsev řádně připravila, desinfikovala chemickými přípravky, které ničí i plevelná semena, použily se preemergentně herbicidy a výsevy se včas kypřily. Kde se objeví nutnost ručního pletí, nesmí se otálet, neboť každým zameškaným dnem se práce s pletím násobí. To platí i pro výsevy pod sklem a fólií, zejména pak v pařeništích. Zde je nutno dbát na soustavnou kontrolu teploty, včasné větrání a stínění výsevů. Za pouhé 2 – 3 hodiny zde může nastat kalamita.
Je-li třeba výsevy na volných záhonech zakrývat, aby se omezil výpar vody, působení vyšších teplot, škody přívalovými dešti, ptactvem, pozdními mrazíky a větrnou erozí, zabránilo se většímu zaplevelení a urychlilo klíčení, použijí se svinovací rákosové nebo bambusové stínovky (rohože), řídké tkaniny z juty, umělých vláken a Vertexu. Provizorní podklady pro svinovací rohože a bočnice chráněných záhonů se mohou upevňovat různým způsobem (obr. 15). Na jednoduché i sedlové pařeniště (obr. 16) se mohou pokládat rámové rohože z rákosu, vřesu, latí apod.
Někdy postačí jen boční přistínění výsevních záhonů svinovacími rohožemi, které se postaví do pěšinky a opřou proti severu o kordonový drát, napnutý na kůly. Rohože je třeba vždy přichytit drátkem k podkladům nebo ke kordónovému drátu, neboť nenadálý závan větru je může rozmetat a způsobit tak na záhonech velkou škodu.
Zakrýváním, popřípadě zazimováním podzimních výsevů se omezí také škody vymrzáním semen a popř. předčasným vyklíčením. U všech velkoplodých semen, jako jsou žaludy, ořechy atd., je to nutné, Nejlepší je celoplošné zakrývání hrabankou a rašelinou, méně již listím nebo pilinami. Při nedostatku materiálu nebo času se zakrývají alespoň řádky nebo proužky. Na jaře se kryt postupně snižuje nebo se zcela odstraní.
U výsevů pod fóliovými kryty se musí v srpnu až září pamatovat na otužení semenáčků. V tuto dobu se přihnojí 1% roztokem kombinovaného hnojiva s převahou fosforu a draslíku, aby semenáče lépe vyzrály. Nejpozději začátkem září se z krytů fólie sejme, aby semenáčky byly dostatečně dlouho před prvním mrazem vystaveny normálním povětrnostním podmínkám. Také na volných záhonech se musí podle potřeby přihnojit. Listnáče se přihnojují dusíkatými hnojivy po vytvoření 5. listu, pak ještě 2 – 3 krát, nejpozději do konce června.
Buďte první komentující