Zelené řízky řežeme v červnu až červenci i jako mezčlánky a pícháme do studeného pařeniště, kde je také zazimujeme. Můžeme je však také napíchat do truhlíků a nechat zakořenit na mlhovkové množárně. Zakořeněné řízkovance přezimujeme v japanu a přesazujeme až na jaře na chráněné záhony.
Snadné je množení z kořenových výmladků, které se hojně tvoří zejména v lehké, písčité půdě. Pro snadnější práci vysadíme mateční rostliy poněkud hlouběji, po roce je sestříháme až k zemi a v druhém roce je vyjmeme a odnože oddělíme. Můžeme je nasázet do dvoulitrových kontejnerů, čímž získáme lákavý výsadbový materiál již kvetoucí.
Využití stimulátorů: Používáme roztok s 30 ppm IAA.
Kultura: Rostlina se daří v každé dobré zahradní zemině, nepříliš težké, ve slunné až lehce zastíněné poloze.
Výhony sice po třech letech odumírají, ale vyrazí nové opět z kořenového pařezu, stejně jako když v tuhých zimách zmrznou. Plnokvětá forma není tak odolná jako původní druh.
Druh: K. japonica DC. s cv. „Aureovariegata“ a cv. „Pleniflora“.
Buďte první komentující