Výsev osiva je nejdůležitějším způsobem rozmnožování. Semeno je nutno sklidit dříve, než nastanou podzimní mrazy, které snižují jeho klíčivost z průměrných 90 % na 50 %. Proto sklízíme bobule od konce srpna do druhé poloviny září než změknou, tedy poněkud před úplnou zralostí, což je právě důležité pro docílení dobré vzcházivosti. Zpravidla odstřiháváme celé větvičky a teprve pak bobule zdrhneme. Jelikož však rakytník kvete a plodí na loňském dřevě, způsobíme tak zmenšenou násadu v příštím roce. Takové semenné keře brzy prořidnou a dříve nebo později odumírají. Proto musí být probírka plodonošů rozumná.
Bobule rozmačkáme nebo vylisujeme, semeno několikát propereme, aby se slupka oddělila od semenného obalu a vyprané rozložíme k oschnutí, což trvá na vzduchu několik dnů. Vyhneme se rozmačkávání a propírání bobulí holou rukou, neboť dužnina intenzívně barví pokožku. Oschlé větší partie osiva vydrhneme ještě drhlíkem při menších obrátkách a přefoukneme na fukaru nebo prosejeme na sítě a vyfoukáme. Každopádně je oddělení semena od bobulových slupek velmi důležité, neboť tyto obsahují velmi účinné ihhibiční látky. Z tohoto důvodu vzchází semeno ve vysetých celých bobulích jen z 10 %.
Ve většině školek se proprané osivo ihned stratifikuje. Má to však tu nevýhodu, že vyklíčí předčasně, zpravidla ještě ve stratifikaci a výsev je potom obtížný. Osivo můžeme také uchovat v sáčcích v suchu, aniž by se jeho klíčivost snížila. Ochrana proti myším je jak ve stratifikaci, tak i na suchu velmi důležitá. Stratifikované osivo musíme záhy zjara vysévat. Osivo uskladněné v suchu můžeme vysévat na volné záhony až při optimální teplotě půdy, tj. 20 – 25 °C, kdy docílíme nejvyšší procento vyklíčení. Z tohoto důvodu volíme pro výsev rakytníku nejteplejší polohu ve školce.
Vyséváme mělce, jen asi 1 – 2 cm hluboko, do řádků vzdálených 20 – 25 cm, v řádcích poměrně hustě (asi jedno semeno na 1 cm). Hmotnost 1000 semen se pohybuje podle provenience osiva od 7,5 až do 20 g, u tuzemského je zpravidla 10 – 12 g. Semeno z pobřežních krajin mívá vyšší hmotnost.
Z 1 bm záhonu vyroste 200 – 300 1/0 semenáčů vysokých 15 – 30 cm a 30 – 50 cm. Tyto 1/0 semenáčky zkrátíme na několik centimetrů a zaškolkujeme je do řádků znovu na záhony, v řádku na vzdálenost 12 – 15 cm, kde dosáhnou 1/1 výšky 30 – 50 cm a v dalším roce 1/2 50 – 80 cm. Pak je přeškolkujeme ještě jednou do sponu 60 x 40 cm nebo 80 x 30 cm na dva roky. V první zimě je ještě sestříhneme, ve druhém roce máme již silné keře schopné výsadby, 100 cm vysoké i vyšší, u kterých na jaře rozeznáme pohlaví.
Na některých stanovištích vyhání rakytník hojně odmladků ze svých kořenů. Tuto vlastnost využijeme, máme-li potřebu samičích rostlin, neboť rozeznávání pohlaví u mladých rostlin do 5 let není vždy zcela jisté. Odmladky matečních rostlin s výrazným zbarvením bobulí oddělíme i s částí kořenů, ze kterých vyrůstají a zaškolkujeme je podobně jako 1/0 semenáčky a dopěstujeme výsadbový materiál. Výmladky, které mají délku 20 – 40 cm vyrýváme v pozdním podzimu, zakrátíme, založíme a zaškolkujeme na jaře.
Rakytník lze také rozmnožovat dřevitými řízky. Používáme jen vrcholky jednoletých výhonů. U materiálu ze starších rostlin to mohou být výhony s květními pupeny, které nezkracujeme. Z delších letorostů mladých rostlin použijeme jen horní polovinu. Poupata a případné listy zdrhneme, trny odřežeme. Zakořeněné řízky necháme dva roky na místě. Řízky, řezané v pozdním podzimu, nezakoření. S úspěchem můžeme zakořenit řízky řezané v únoru až do začátku března z jednoletého i dvouletého dřeva ve vodě. Za 10 dnů se vytváří zával na listových polštářcích a za 25 dnů se ukáží kořínky. Za další dva týdny lze řízky s kořínky vysázet do písčité zeminy v pařeništi. V praxi se však více osvědčuje, když přivedeme řízky v zatemněných nádobách k tvorbě závalu a ještě dříve než vytvoří první kořínky je vysadíme do pařeniště.
Je rovněž možné vypěstovat solitérní vysokokmeny a polokmeny.
Kultura: Rostlina se daří v každé písčité, lehké půdě. Nejlépe však roste v půdách vápenitých, na kterýc se i přírodě vyskytuje nejhojněji. Je nutno sázet samčí a samičí rostliny pohromadě v poměru 1 : 6.
Druhy: H. RHAMNOIDES L. a H. salicifolia D. Don.
Buďte první komentující