Dobře roste, hojně kvete a nasazuje i mnoho semen. Sbíráme však jen první dozrálá semena v červenci až srpnu. Hmotnost 1000 semen je jen 0,6 – 0,9 g. Osivo vyséváme hned po sklizni do studeného pařeniště, kde vyklíčí dost nejistě až zjara v příštím roce. Jistější je proto výsev bezodkladně po sklizni ve skleníku naširoko na povrch zralé, pokud možno propařené pařeništní zeminy. Výsev nezasypáváme, ale jen osivo mírně přitlačíme a zeminu udržujeme stále přiměřeně vlhkou. Ovzduší ve skleníku zvlhčujeme a podle potřeby stíníme a nevětráme. Za 3 týdny začnou semena klíčit. S postupným vzcházením rostlin začneme skleník větrat a větrání prodlužujeme úměrně podle toho, jak semenáčky sílí. V září je přepícháme na vhodný záhon a opět dbáme na to, aby netrpěly suchem. V příštím roce je vysadíme do 8cm hrnků a necháme prokořenit a zesílit k výsadbě. Bez hrnkového balíčku se stanovišti nesnadno ujímají.
Jednoduchým a rychlým, avšak méně vydatným způsobem rozmnožování je dělení. K tomu účelu prosypeme keříčky v létě písčitou hlinitohumózní zeminou. Přes léto větvičky zakoření a v době vegetačního klidu rostliny podle síly rozstříháme na dva nebo více dělenců, které hned nahrnkujeme a dáme do japanu. Na jaře pak hrnky zapustíme venku.
Máme-li větší potřebu sazenic, množíme rostliny od března do srpna odtržky s patkou hnědého dřeva. Nejlepší jsou asi 7 – 8 cm dlouhé výhonky s násadou kořínků. Vysadíme je pevně přímo do hrnků do skalničkové zeminy a umístíme do pařeniště pod okna. Z prvního množení zakoření odtržky již za 3 – 4 týdny, u pozdějších partií to trvá někdy až do podzimu. Stimulace odtržků urychlí zakořenění. S větším či menším výpadem však musíme počítat.
V květnu až červnu můžeme množit také měkkými zelenými řízky, které stimulujeme a napícháme na studenou množárnu do písku.
Stává se však, že sice zdánlivě rostou, ve skutečnosti však nezakoření. To je v tom případě, když nemůžeme mikroklima množárny vhodně regulovat. Pak bývá množení po staru ve studeném pařeništi úspěšnější. Zakořeněné řízky nahrnkujeme a během dalšího roku dorostou.
Kultura: Dryádka se daří v propustné vápenité půdě, miluje výsluní, snáší však i polostín. Je to arkticko-alpinský keříček.
Druhy: D. OCTOPETALA L. a D. x suendermannii
Buďte první komentující