Výsev osiva se používá jen pro botanické a šlechtitelské účely. Jemné semeno vyséváme na jaře do misek, semenáčky přepícháme na chráněný záhon a za rok je přesazujeme. Tento způsob nezaručuje, že obdržíme pravé druhy, nebo že získáme pěkného křížence.
Druhy rozmnožujeme masově zelenými řízky koncem května a v červnu. Můžeme-li odebírat řízky z mladých rostlin ve školce, řežeme jen vrcholky mladých výhonů přímo pod párem listů. Na rostlinách, ze kterých jsme vrcholky řezali, to do podzimu ani nepoznáme. Bez další úpravy nebo zakracování listových čepelí řízky stimulujeme.
Množárna stačí studená, přízemní. Lépe vyhovují vyvýšené záhony v japanu, zespod vzdušně drénované. Substrát přípravíme z 2 dílů rašeliny, 1 dílu písku a 1 dílu drceného pěnového polystyrénu. Při píchání řízků pracujeme v zastíněném skleníku velmi hbitě, aby řízky neměly čas zavadnout. Na každý 1 m2 množárny se vejde 500 – 650 řízků. Řízky pak zakryjeme tenkou, novou polyetylénovou fólií, kterou pokládáme přímo na řízky. Její okraje zatlačíme podél stěn záhonu co nejhlouběji do substrátu, aby množárna byla hermeticky uzavřená. Když se fólie vzápětí zespod hustě a jemně zamlží, je vše v pořádku. Nemusíme pak až do samého zakořenění řízky ani rosit, ani větrat.
Za 10 – 14 dnů začnou řízky růst a zvedat fólii, což je znamením, že zakořeňují. Při pečlivé práci a čistotě je úspěch u všech druhů i kultivarů úplný, pokud jsme snad nebyli nuceni brát řízky internodiové nebo fyziologicky staré nebo z namrzlých, nažloutlých matek. Zakořeněné řízky pak odkryjeme, množárnu postupně větráme a takto trochu otužené řízkovance pak brzy vyjmeme a nasázíme na chráněné záhony do volné půdy. Do podzimu dobře zakoření. V příštím roce na podzim 0/1/1 řízky vyjmeme a během zimy je připravíme pro jarní školkování.
Zelené řízky můžeme také zakořeňovat v mlhovkové množárně. Malé partie řízků napícháme do truhlíků ve skleníku nebo po starém klasickém způsobu do studeného pařeniště, kde úspěch záleží na denní péči o řízky.
Slabě rostoucí druhy, zejména D. gracilis, můžeme řízkovat také v předjaří ve skleníku z narychlených matek. Řízky zakoření snadno a rychle. Na jaře je pak vysadíme na chráněné záony, kde do podzimu dorostou k dalšímu přesazování.
Dřevitými řízky můžeme množit bujně rostoucí druhy a kultivary. Z vhodného, nepříliš dužnatého množitelského materiálu zakoření rovněž na 100 %. Nevýhodou tohoto způsobu je dlouhý kořenový systém řízkovanců 0/1, který ztěžuje práci při ručním i strojním školkování a při dobývání hotového zboží.
Využití stimulátorů: Používáme buď pudr s 1000 ppm IAA nebo 1000 ppm NAA, nebo roztok se 100 ppm IAA či IBA nebo NAA.
Kultura: Rostlina prospívá nejlépe v živné, hlinité půdě na plném slunci při dostatečné vlhkosti. D. corymbosa a D. staminea někdy hodně namrzají. Pro rychlení připravujeme D. gracilis a D. lemoinei s kultivary tak, že řízkovance z letního množení nahrnkujeme, po přezimování je vysadíme do volné půdy a 2. rokem na jaře je opět nahrnkujeme.
Druhy a pravé hybridy: D. albida Batal, D. x candelabrum Rehd., D. candida Rehd. a D. carnea Rehd., D. corymbosa R. Br., D. discolor Hemsl., D. x elegantissima Rehd., D. excellens Rehd., D. gracilis S. & Z., D. grandiflora Bge, D. hypoglauca Rehd., D. x hybrida Lemoine, D. x kalmiaeflora Lemoine, D. x lemoinei Lemoine, D. longifolia Franch., D. x magnifica Rehd., D. maliflora Rehd., D. mollis Duthie, D. x myriantha Lemoine, D. pulchra Vidal, D. purpurascens Rehd., D. reflexa Duthie, D. x rosea Rehd., D. SCABRA Thunb., D. setchuensis Franch., D. sieboldianus Maxim., D. staminea R. B. a D. vilmoriniae Lemoine.
Buďte první komentující