Všechny čisté druhy hlohu, kteé rozmnožujeme semenem, jsou rozhodně nejvitálnější. Malvičky dozrávají v září až říjnu. Obíráme je před plnou zralostí a bezodkladně vyséváme na volné záhony, které udržujeme stále vlhké. Když jsme vystihli správnou dobu sklizně a máme trochu štěstí, vzjde výsev z velké části již v příštím jaru. Stává se však, že valná část osiva přeléhá a pak nezbývá, než vzešlé semenáčky přepíchat za zelena a záhony opatrovat ještě v dalším roce. S tím se musí jjiž při výsevu počítat.
Jistější je, ponecháme-li sklizené plody nějaký čas na hromádkách, aby dužnina nahnila. Pak je protřeme sítem, propereme a smícháme s pískem. Hmotnost 1000 semen C. oxyacantha je 50 g, C. crus-galli, C. orientalis a C. pedicellata (C. coccinea) po 65 g a C. monogyna 125 g. Klíčivost si většina druhů podrží 3 roky, C. oxyacantha až 4 roky.
Stratifikované semeno uložíme přes zimu do jámy, v květnu je přemístíme do místnosti, popř. do skleníku pod parapet, kde udržujeme teplotu kolem 20°C. Na podzim pak osivo vyséváme do řádků na volné záhony. Na 1 bm řádku vyséváme 6 – 7 g C. monogyna nebo 2,5 – 3 g C. oxyacantha. Rýhy pro výsev protáhneme 2 cm hluboké. Po výsevu je zasypeme jen 1,5 cm vrstvou humózní zeminy nebo rašeliny s pískem. Důležité je, aby mráz působil dostatečně dlouho na vyseté osivo.
V příštím jaru, v květnu, vzjede semeno z větší nebo menší části.
Záleží to na tom, v jakém stupni zralosti jsme malvičky česali a do jaké míry byla optimální předseťová příprava semene.
Zejména C. oxyacantha přeléhá s oblibou do třetího roku. Semenáče 1/0 dorostou výšky 15 – 30 cm a 30 – 50 cm, zřídka vyšší. V řídkých výsevech ponecháme v prvním roce vzešlé semenáčky stát do druhého roku a sklízíme pak 2/0 vyspké 30 – 50 cm i 50 – 80 cm. Jinak 1/0 semenáčky vyjmeme, vytřídíme a přeškolkujeme, hlavně lepší druhy.
Sazenice 1/1, popřípadě 1/2 dosáhnou velikosti od 30 do 120 cm.
Všechny kultivary a vzácnější druhy můžeme v létě naočkovat buď na C. monogyna, nebo je-li ho nedostatek, na C. oxyacantha. Jako podnože volíme 1/1 o síle buď 6 – 8 mm nebo 8 – 10 mm, ne starší, neboť očka na nich přirůstají sice dobře, ale očkovanci jsou slabší. Očkujeme na kořenový krček, aby podnož příliš neobrážela. Zavazujeme páskou. Po srůstu očka s podnoží pásku včas povolíme. V předjaří buď podnož seřízneme na ostro nad očkem, máme-li školku v poloze chráněné před větry, nebo ji seřízneme na čípek, ten vyslepíme a očkovance k němu vyvazujeme.
Pro dosažení keřovitých tvarů můžeme mladé štěpovance zaštípnout již ve výšce 40 cm a donutit je k předčasnému rozvětvení. Jako kmenotvorné se hodí nejlépe očkovanci C. oxyacantha „Paul’s Scarlet“ (syn. C. monogyna kermesina plena), který dosáhne již v prvním roce často výšky přes 2 m. Ve výšce 180 cm nebo 220 cm jej nařízneme na vysokokmen, popřípadě oroubujeme jinou odrůdou. Polokmeny mají mít výšku 150 cm v koruně.
Podnože hlohu používáme také pro mišpule, velkoplodé kdouloně a pro jeřáby. Některé na nich narůstají lépe než na vlastních semenáčích. Také je možno na hloh štěpovat Amelanchier, Photinia a jako stromky kultivary Chaenomeles.
Kultura: Rostlina se daří nejlépe v hlinitých, vápenitých, nepříliš lehkých půdách a ve slunné poloze.
Druhy významnější: C. azarolus L., C. crus-galli L., C. grignonensis Mouillef., C. intricata Lge., C. lavallei Herinq (syn. C. carrierei Vauvel), C. MONOGYNA Jacq., C. orientalis Pall., C. pedicellata Sarg. (syn. C. coccinea L.), C. OXYACANTHA L., C. prunifolia Pers. a C. tanacetifolia Pers.
Buďte první komentující