Plody dřínu – C. mas – dozrávají koncem srpna až v září, sbírat je však můžeme až do listopadu. Semena zbavíme dužniny protíráním na sítě a propíráním. Po lehkém přesušení je hned vyséváme na volné záhony. Při sklzni nepřezrálých plodů a bezodkladné setbě můžeme počítat s dobrým vzcházením. Na sucho uskladněné osivo však přeléhá rok i dva. Vysévat je můžeme pak až po 18 měsících stratifikace. Na 1 kg osiva potřeujeme 7 kg dřínek. Hmotnost 1000 semen číní podle typu 160 – 250 g. Klíčivost se osivo podržuje po 3 roky asi 60 % . Na 1 m2 vyséváme naširoko 150 g, do řádků jen 55 – 65 g, na 1 bm řádku asi 12 g. Na podzim 1/0 semenáčky vyjmeme, roztřídíme podle výšky na 7 – 15 cm, 15 – 30 cm a 30 – 50 cm, a na jaře je přeškolkujeme znovu na záhony.
1/1 nenarostou více než 15 – 30 cm a proto je necháme 2 roky a sklízíme pak 1/2 vysoké 30 – 50 cm a 50 až 80 cm.
Pro přeseťovou přípravu importovaných semen ostatních dřínů – C. florida, C. kousa a C. muttallii – platí v podstatě totéž co pro C. mas. Osivo sejeme na chráněné záhony, protože semenáčky jsou choulostivější a také pomaleji rostou.
Plody svídy – C. sanguinea – dozrávají v září, ale trháme je již v sprnu, když začínají černat. Po vydrhnutí semen z dužniny smícháme je s trochou jemného písku a ihned vyséváme. Pak máme jistotu, že na jaře dobře vyklíčí. Hmotnost 1000 semen je 50 g. Na 1 kg osiva potřebujeme 4 kg plodů. Na 1 m2 vyséváme do řad 30 – 40 g osiva. Když nemůžeme osivo vysévat na podzim, musíme je stratifikovat a vysít na jaře. Plně vyzrálé semeno při tom ještě přeléhá. 1/0 semenáčky narostou výšky 15 – 30 cm i 30 – 50 cm nebo až 1/2 výšky 50 – 80 cm i 80 – 120 cm.
Plody C. alba sklízíme o něco později než C. sanguinea. Hmotnost 1000 semen po lehkém přesušení je jen 30 g. Při pěstování C. alba postupujeme stejně jako u C sanguinea.
C. alba můžeme množit také dřevitými řízky. Zejména pro kultivary tohoto druhu je to důležitý způsob množení. Ujímají se celkem dobře, musí však být řezány z jednoletých výhonů. Nejlépe je, když se řízky okamžitě napíchají na záhony, které nesmí proschnout.
Letní řízky kultivarů C. alba řežeme v červnu. Po stimulaci rostou snadno jak pod fólií, tak i pod mlhovkami, když jsme vystihli správný stupeň jejich zralosti. Zakořeněné řízky můžeme rozsadit ještě v létě na chráněné záhony, kde v příštím roce dorostou ke školkování do řad.
Chceme-li již v prvním roce získat silné sazenice, pohřížíme na jaře jednoleté výhony a již na podzim můžeme hřížence oddělit a vyškolkovat na širší spon. Mateční keře slaběji rostoucích kultivarů C. alba, C. stolonifera a druhy svíd, jako u C. hessei a C. pumila můžeme nakopčit a tak získat oddělky. Schopnost pro vegetativní množení u jednotlivýc druhů svíd poznáváme podle vyvinutých lenticel a kořenových hrbolků na bázi výhonů.
Štěpování se může ukázat vhodným způsobem množení tehdy, když chceme např. využít každého očka některého jedince pro získání nové rostliny. Zpravidla očkujeme kultivary na jejich druh. Jako univerzální podnož se ukázal C. amomum. Očkujeme v létě u země na 1/1 podnože, a to nejlépe dvě očka proti sobě. Pokud získáme nové odrůdy C. florida, očkujeme je na mladé semenáče tohoto druhu. Postupujeme velmi opatrně, protože očka i podnože mají jemnou kůru. Proto také zavazujeme lýkem, nikiliv páskou. Po dvou týdnech úvazek povolíme. V listopadu podnože podřežeme a na jaře seřízneme planinu na ostro. Do podzimu narostou pěkné očkovance. Pestrolisté kultivary můžeme pěstovat také jako stromky s kmínkem 120 a 140 cm vysokým. V tomto případě očkujeme dostatečně vysoké vyholené kmínky. Kultivary C. mas roubujeme nejpozději s násadou v červenci v koruně do boku za kůru 8 – 10 cm dlouhými rouby dvouletého dřeva. C. mas můžeme roubovat také v ruce v březnu a roubovance vysázet hned na chráněný záhon. Na semenáčích C. florida roste také C. kousa a C. muttallii.
Využití stimulátorů: Používáme roztok s 30 – 200 ppm IBA nebo lanolinovou pastu s 5000 ppm nebo pudr s 8000 IBA.
Kultura: Většina druhů není na půdu vybíravá a snáší slunce stejně jako stín. Pro C. mas má být půda teplá a lehká, neutrální reakce. C. sanguinea miluje písčitohlinitou, propustnou půdu.
Je náročný na vápník, vyhovuje mu však i neutrální nebo mírně kyselá půda C. alba a C. stolonifera rostou jak ve vlhké, tak i v sušší půdě. C. florida, C. muttallii a C. kousa potřebují výživné, humózní půdy s přídavkem rašeliny.
Výběr hlavních druhů:
Druhy stromovité: C. officinalis S. & Z., C. MAS L., C. coreana Wanger a C. walteri Wanger.
Druhy s velkými, zbarvenými zákrovníi listeny: C. FLORIDA L., C. kousa Hance a C. nuttallii Audubon.
Druhy ostatní: C. ALBA L., C. alternifolia L., C. amomum L., C. australis C. A. Mey, C. baileyi Coult., C. bretschneideri L., C. controversa Hemsl., C. hessei Koechne, C. pumila Koechne, C. rugosa Lam., C. SANGUINEA L. a C. STOLONIFERA Michx.
Buďte první komentující