Rozmnožujeme ji hlavně hřížením nebo dělením. Keříčky prosypeme v květnu jemnou rašelinou a zeminu udržujeme po celé léto stále vlhkou. V srpnu až září můžeme oddělky z matečních rostlin odstříhat nebo vyjmeme celé rostliny ze zeminy a rozdělíme je. Oddělky nebo dělence vysázíme na rašelinový záhon a udržujeme potřebnou vlhkost. Nejlépe se daří rozmnožení ve výše položených humidních oblastech. Také můžeme napíchat letní řízky do misek a ponechat je v zastíněném pařeništi zakořenit. Lístečky ze spodní části řízků neodstraňujeme. Někteří pěstitelé dávají pro množení horských a arktických dřevin přednost starobylým průchodným sedlovým pařeništím. Do takového pařeniště napícháme v listopadu do misek s písčitorašelinným substrátem vyzrálé řízky a bez velkého ošetřování nám během zimy zakoření.
Kultura: Přísně vápnostřežné keříky rostou jen v rašelinné a stále dosti vlhké půdě. C. hypnoides se daří jen ve skalních štěrbinách obrácených na sever.
Druhy: C. fastigiata, C. hypnoides, C. lycopodioides, C. tetragona a C. mertensiana ( u všech je autorem D. Don) a C. wardii Marquand.
Buďte první komentující