Při introdukci a křížení je možno použít jarní výsev osiva pod sklem. Semenáčky přepícháme do truhlíků s písčitou zeminou, později je nahrnkujeme a zapustíme na záhoně. Silnější rostliny získáme rychleji zelenými řízky v červnu. Koření snadno, nesnášejí však ponechání po delší dobu pod množárenskou fólií. Proto je ihned po zakořenění nahrnkujeme a později přesadíme do větších hrnků nebo do dvoulitrových kontejnerů. Po přezimování a zakrácení dosáhnou v pozdním létě výšky 40 – 60 cm. V tuto dobu jsou svým květenstvím atraktivní a dobře prodejné.
Dřevité řízky řežeme ze spodní části výhonů, před většími mrazy je přezimujeme založené v nepříliš vlhkém substrátu. Na jaře je napícháme na záhony, zakořeněné je na podzim vyjmeme, přezimujeme a na jaře znovu zaškolkujeme. Při menší potřebě sazenic můžeme vysadit na jaře mladé, rozvětvené rostliny poněkud hlouběji do volné půdy a na podzim je rozdělit.
Využití stimulátorů: Používáme roztok s 20 ppm IBA.
Kultura: Rostlina se daří v normální půdě na chráněném místě. Snáší také vápenité půdy, nepříliš vlhké. Lehké omrzání výhonů není nikterak na závadu, neboť se musí každoročně seřezat.
Druhy: C. x clandondensis Simmonds a C. incana Miq. s kultivary.
Buďte první komentující