Semeno dozrává v říjnu až listopadu. Můžeme-li je ihned po sklizni vysévat, sbíráme je ještě hráškově zelené. Pak máme záruku, že na jaře vyklíčí. Zelené semeno však vyžaduje větší opatrnost, protože se snadno zapaří. Jinak sbíráme semeno šedohnědé. V každém případě přesušíme sklizené plody ve slabé vrstvě na vzduchu, pak je promneme v pytli, abychom je zbavili křidélek a přečistíme. Hmotnost 1000 semen C. betulus bývá 40 – 50 g. ostatních druhů jen 10 – 20 g. Obchodní osivo má 90 % čistoty a 50 – 70 % klíčivosti. Pokud uskladníme semeno na suchu, musíme počítat s tím, že rok i dva přeléhá. Takové semeno musíme proto v dubnu 48 hodin máčet a pak ihned stratifikovat, abychom ho mohli příštího jara vysít. Čerstvé osivo pro jarní výsev smísíme již na podzim s pískem nebo písčitou rašelinou a uložíme v bednách v přezimovně. Stratifikované osivo častěji kontrolujeme a jakmile zjistíme první známky, že začíná klíčit, což bývá v březnu, vysejeme je ihned na připravené záhony. Sejeme buď do rýh 2 cm hlubokých nebo proužků, výsevkem 2 – 2,5 kg na 100 m2 nebo 4 – 5 g na 1bm. Pak semena zasypeme 1,5 cm tlustou vrstvou písčitohumózního substrátu. Klíčení trvá do května do té doby chráníme záhony stínovkami před mrazy.
V prvním roce dosáhnou 1/0 semenáče výšky 10 – 20 cm, v nejlepším případě větší počet i 20 – 40 cm. Z 1 m2 sklízíme 300 – 400 rostlin. Zpravidla je však necháváme na záhoně ještě v dalším roce, kdy rostliny před začátkem vegetace podřízneme 6 – 8 cm hluboko, abychom docílili rozvětvený kořenový systém. Potom sklízíme 2/0 výšky 20 – 40 cm i 40 – 60 cm. Když plánujeme školkování 1/0 semenáčů, dáváme 4 – 5 řad na záhon a rostliny na vzdálenost 12 – 15 cm. Ponecháme je dva roky na místě a pak sklízíme 1/2 výšky 40 – 60 cm, 60 – 100 cm a dobrých podmínkách i 100 – 140 cm. Při širším sponu zakracujeme obrost, aby rostliny měly plnou garnituru.
Kultivary C. betulus a některé vzácnější druhy roubujeme, když nemáme semeno nebo když chceme rychle vypěstovat rostliny schopné výsadby. Na jaře nahrnkujeme silné semenáče C. betulus, v zimě je přeneseme do skleníku a v lednu je roubujeme rouby z dvouletého dřeva do boku nebo kopulací. Máme-li ve volné půdě přesazované, dobře zakořeněné semenáče průměru nejméně 12 mm, můžeme je v únoru rovněž naroubovat, třeba do rozštěpu. Nemusíme pak roub ani zavazovat, stačí dobře zamazat. Do podzimu vypěstujeme pěkné, vzrůstné roubovance. Smuteční formy roubujeme v koruně na kmínky, které postupně vyholíme, nebo je můžeme roubovat také u země a vyvazovat jako pyramidy.
Rozmnožování hřížením nebo řízkováním se obvykle nedělá.
Kultura: Habr je nenáročný na půdu a snáší i stinná stanoviště. Také všechny východoasijské druhy jsou zcela zimovzdorné.
Druhy: C. BETULUS L., C. cordata Bl., C. caroliniana Walt., C. henryana Winkl., C. japonica Bl., C. orientalis Mill., C. polyneura Franch., C. tschonoskii Max. a C. turczaninovii Hance.
Buďte první komentující