Pro čisté druhy je výsev hlavním způsobem rozmnožování. Semena sbíráme nejlépe v porostech, kde se nalézá více jedinců jediného druhu. Ze solitérních stromů bývá výsledek výsevů špatný pro nedostatečnou vitalitu semenáčků ze samosprášení. První se sbírá B. nigra, poněvadž zraje druhým rokem, potom naše B. verrucosa v polovině srpna a o dva týdny později B. pubescens. Ostatní druhy se sbírají později na podzim.
Osivo skladujeme až do výsevu ve volné vrstvě na dřevěné podlaze nebo ve vzdušně zavěšených, řídkých pytlích. V neprodyšně uzavřených láhvích je možno skladovat při teplotě 0 – 5 °C semeno s 6 – 8 % vlhkosti. Jinak je možno stratifikovat osivo s říčním pískem 3 měsíce před jarním výsevem.
Hmotnost 1000 semen B. alleghanensis (B. lutea) je 1 g, B. lenta 0,7 g, B. maximowicziana a B. papyrifera 0,2 g, B. nigra 1,2 g, B. pubescens 0,6 g a B. verrucosa (B. alba) 0,15 – 0,3 g. Klíčivost posledně jmenovaného druhu bývá 35 % a tu si podrží 2 roky, čistota 30 %, plných semen bývá 20 %, a sypavost šištic 25 %. Za čisté považujeme v praxi semeno i s plodními šupinami, tj. rozpadlé šistice bez vřeten.
Osivo můžeme vysévat na záhony na podzim, v zimě i na jaře. V zimě sejeme na sníh do rýh nebo pruhů předem udusaných. Vysetá semena přikryjeme sněhem, který rovněž udusáme. Na 100 m2 vyséváme 0,3 kg, na 1 bm pruhu 0,6 g. Na záhony pak položíme rohože. Pro jarní výsev v březnu máčíme suché osivo 48 hodin ve vodě, pak je smícháme s pískem a vysejeme do vlhké půdy bez zásypky, ale ihned je přikryjeme rohožemi. Záhony pak udržujeme stále vlhké, aby klíčící semena nezaschla. Vzejdou za 2 – 3 týdny, někde již za 7 – 10 dnů. Pak rohože odstraníme. Nejméně po dobu jednoho měsíce po vzejití musíme o semenáčky dobře pečovat, než na nich vyroste první pravý lístek a pevněji zakoření. Podle hustoty a vzrůstu je necháme na záhonech 1 – 2 roky. Dobu pěstování podstatně zkrátí výsev ve fóliovém skleníku. Fóliový kryt umožňuje výsev osiva již v únoru až začátkem března, chrání jej i m mladé rostliny před nepohodou, prodlouží vegetaci a urychluje jakostní diferenciaci semenáčků podmíněnou geneticky, čímž se umožní správné roztřídění sazenic.
Do podzimu dosáhnou semenáčky 1/0 z volné půdy v lesních podmínkách výšky 10 – 20 cm, v okrasných školkách 15 – 30 cm a výsevy pod fólií až 30 – 50 cm. Semenáče 2/0 z volné půdy dosáhnou 30 – 50 cm výšky, dobrých podmínkách 50 – 80 cm. Výjimečně se 1/0 břízy přepichují na záhony a pak se sklízí 1/1 vysoké 40 – 60 cm a 60 – 100 cm a někdy tříleté 1/2 vysoké přes 1 m. Slaběji rostoucí exotické druhy zůstanou ovšem menší.
Ještě by bylo třeba zmínit se o tom, že v pozdním létě vyseté čerstvé semeno bříz vzchází vzápětí a že do zimy narostou ještě slušné semenáčky. Tento způsob se však používá zřídka.
Keřovité nízké a zakrslé druhy množíme zelenými řízky. Zakořenělé rostliny nahrnkujeme a později vysazujeme na záhony k dopěstování. Vyžadují vlhčí humózní půdu s kyselou reakcí.
Všechny kultivary a vzácnější druhy, které chceme rychle napěstovat, očkujeme nebo roubujeme. Pro malolisté variety a druhy volíme jako podnož B. verrucosa nebo ještě lépe B. pubescens, pro velkolisté B. papyrifera. Vhodnou podnož musíme vybrat především proto, abychom se vyhnuli příliš velkému rozdílu barvy kůry a síly kmene mezi podnoží a naroubovaným druhem.
Očkovat můžeme na bdící očko koncem května až začátkem června. Po naočkování zakracujeme podnož postupně vždy po několika dnech, aby očko vyrašilo. Nakonec necháme jen čípek pro vyvazování očkovance, který naroste zpravidla ještě do výšky 30 – 50 cm. Čípek vyřízneme a v příštím roce. Tento způsob je všeobecně považován za nejúspěšnější pro štěpování bříz ve volné půdě. Vtip spočívá ve výběru oček, která mohou být i dvouletá.
Na spící očko očkujeme od poloviny srpna do začátku září kmenové tvary v požadované vši, ale také jen 60 cm nad zemí pro keřovité tvary a vyvazované pyramidy smutečních bříz. V zimě nařízneme podnože na čípek a na jaře očkovance vyvazujeme. Ujmutí oček může být až 90 %.
Roubování vysokokmenných bříz dvouletými rouby se spícími pupeny je možné za příhodného počasí v polovině května. Jako podnože volíme špičáky na jaře zaškolkované. Na pevně zakořenělých podnožích je totiž ujmutí roubů slabší. Podnože nařežeme na míru nad tažným očkem, aby rouby nezasychaly. Roubujeme kopulací nebo na kozí nožku a roub volně zavážeme gumovou páskou a nekryté rány zamažeme voskem. Po 2 týdnech rouby vyraší, pak úvazek povolíme a obrost podnoží zakracujeme.
Roubování ve skleníku mívá rozdílné výsledky. Podnože musíme hrnkovat až v časném podzimu, nikoliv již na jaře, přesto však musí být dobře zakořenělé. Používám rouby 2 – 3 leté, absolutně spící, které uchováváme při 2 °C. Podnože přeneseme po Novém roce do skleníku a když v únoru až březnu začnou nalévat pupeny, zakrátíme je na 15 cm a naroubujeme kopulací. Roub zavážeme lýkem, nikoliv páskou nebo gumou, zamažeme a během 4 týdnů přiroste. Po otužení vysadíme roubovance do volné půdy, kde mohou do podzimu dosáhnout výšky až 2 m. Musíme je vyvazovat. Vysokokmeny můžeme roubovat ve skleníku stejnou metodou, jenže vysoké podnože musíme vysadit na podzim na husto do volné půdy skleníku. Přes zimu zakoření. Na jaře je oroubujeme, roubovance větráme, nakonec odkryjeme a do podzimu narostou pěkné korunky.
Využití stimulátorů: Používáme roztok se 100 ppm IAA.
Kultura: B. verrucosa je celkem nenáročná, miluje lehké, písčité, mírně kyselé půdy, B. pubescens snese také vlhké až bažinaté stanoviště, B. maximowicziana vyžaduje těžší hlinitou půdu a B. lenta vlhkou a výživnou půdu. Většina druhů vyžaduje otevřenou a slunnou polohu, kde narostou také nejkrásnější exempláře. Přesazuje se výlučně při rašení, pokud zboží není v kontejnerech.
Druhy stromovité: B. albo-sinensis Burkill, B. ALLEGHANENSIS Brit., B. ermanii Cham., B. grossa S. & Z., B. jaquemontii Spach., B. LENTA L., B. maximowicziana Regel, B. medwediewii Regel., B. nigra L., B. PAPYRIFERA Marsch., B. platyphylla Sukatchev s var. japonica Hara a var. szechuanica Rehd., B. PUBESCENS Ehrh., B. utilis D. Don a B. VERRUCOSA Ehrh. s mnoha kultivary.
Druhy keřovité: B. borealis Spach., B. fruticosa Pall., B. glandulifera Hitler, B. humilis Schrenk, B. nana L. a B. pumila L.
Buďte první komentující