Výsev osiva v květnu až červnu pod sklo přichází v úvahu jen pro nově zaváděné druhy. Pro keřovité druhy, zejména pro rozšířený „boží dřevec“ – A. abrotanum a A. procera – jsou dřevité řízky vydatným a snadným způsobem rozmnožování. Musíme však dbát na to, aby materiál pro řízky byl řezán před příchodem větších mrazů a aby řízky nebyly založeny v přílišném vlhku nebo ve fóliových obalech. Letní řízky se ujímají obtížněji. Nesvědčí jim ani pod fólií, ani příliš zastíněná nebo mlhovková množárna. Pícháme je do čistého písku a obezřetně rosíme, jinak zahnívají. Nejchoulostivější, přitom však nejhezčí, je A. tridentata. Snadnější je množení polokeřovitých druhů dělením na jaře. Při menší potřebě sazenic se s tímto způsobem vystačí u všech druhů.
Kultura: Všechny druhy vyžadují suché, písčitokamenité,vápenité půdy ve slunné poloze. Polokeřovité druhy, ale i zcela zdřevnatělé druhy snadno obrážejí ze spodu po seřezání nebo namrznutí.
Druhy keřovité: A. arborescens L. (vyžaduje na zimu kryt), A. cana Pursh., A. procera Wills., A.tridentata Nutt.
Polokeře: A. abrotanum L., A. absynthium L., A. alba Thuill., A. pontica L., A. austriaca Jacq., A. frigida Willd., A. stelleriana Bess.
Buďte první komentující