Osivo olše lepkavé sklízíme za suchého počasí v říjnu až listopadu, olše šedé v září až říjnu. Šištice rozprostřeme na dřevěnou podlahu a necháme až do doby výsevu ležet. Pro lesnické účely sklízíme osivo jen z vybraných stromů. V dubnu, za teplého dne semeno vyklepeme. Z 1 kg šistic olše lepkavé získáme 50 – 100 g osiva o hmotnosti 1000 semen 1,5 g. Klíčivost má 50 % a tu si udržuje po 2 – 3 roky. Olše šedá má semeno o polovinu lehčí a také klíčivost o polovinu menší. Tu si podrží jen jeden rok. Semeno pak namočíme na 24 hodiny, smícháme s pískem a ihned vyséváme na záhony na široko výsevkem 20 – 40 g na 1 m2. Výsev zcela lehce přehrábneme a přitlačíme. Také je možno vysévat osivo již na tající sníh na dříve připravené záhony. Výsev však pak nesmí ani krátkodobě oschnout a proto tam, kde není možno v bezsrážkovém období denně víckrát zavlažovat, nemá se vůbec vysévat. Za 3 – 4 týdny semeno vyklíčí. Semenáčky rostou zpočátku pozvolna do podzimu dosáhnout výšky 10 – 20 cm, někdy až 40 cm. Semenáčky 1/0 přesazujeme příštího jara na záhony o 4 – 5 řadách a získáme sazenice 1/1 výšky 40/60, 60/100, 140 cm, výjimečně až 150 cm. Pěstování semenáčů olší 1/0 se pro menší potřebu nevyplácí. Lze je objednat v lesních školkách.
Nemáme-li osivo ostatních druhů, můžeme množit dřevitými řízky. Napícháme je ještě v zimě na připravený záhon.
Lepší sazenice získáme nakopčením keřovitých druhů a hřížením stromovitých druhů, které jsme seřezali až k zemi, abychom získali dostatek mladých výhonů, které na jaře pohřížíme. Vrcholky pohřížených výhonů zakrátíme, aby daly na podzim již rozvětvené keře. Slabší oddělky a hřížence zaškolkujeme. Kultivary můžeme také roubovat. Podnoží pro kultivary A. incana je stejný druh, pro všechny ostatní A. glutinosa. Podnože rok předpěstováváme v hrnkách, na podzim je přenesme do skleníku, aby byly připraveny pro zimní roubování. Roubuje se kopulací nebo na kozí nožku a váže páskou. Rouby jsou krátké, jednoleté. Až do vyrašení ponecháme roubovance ve skleníku, pak je otužíme a na jaře vyškolkujeme. Roubovance musíme vyvazovat.
Kultura: Kromě A. incana, která snáší stejně dobře sušší polohu jako vlhčí, daří se všem druhům ve vlhkých půdách.
Druhy: A. cordata Desf., A. x elliptica Requien, A. GLUTINOSA Gaetn., A. INCANA Moench., A. japonica Steud., A. maritima Muhl., A. matsumarae Call., A. nitida Endl., A. pendula Matsum., A. rubra Bong., A. sinuata Rydb., A. subcordata C. A. Mey., A. tenuifolia Nutt. a A. VIRIDIS DC.
Buďte první komentující