Osivo hlavních druhů získáme dosti snadno shrabováním čerstvě opadaných plodů. Pro lesnické účely sklízíme osivo jen ze semenných stromů, které odpovídají směrnicím MLVH. Větší množství osiva lze skladovat přes zimu pod lesní hrabankou. Malá množství plody vzácnějších druhů trháme přímo z matečních rostlin. Po sklizni osivo zhruba přečistíme, rozprostřeme a necháme oschnout. U dvoudomých druhů, jako jsou A. rubrum, A. carpinifolium, A. saccharinum a A. negundo, se přesvědčíme řezem semene, zda-li nejsou embrya hnědá, neboť jen zelená jsou klíčivá. Uchováním osiva ve vzduchotěsných nádobách při 5 °C lze klíčivost semen značně prodloužit.
A. campestre – babyku – vyséváme ze sklizně koncem srpna až začátkem září, tj. před plnou zralostí semen, po přesušení již začátkem října. Klíčivost osiva činí 50 – 70 %. Nakoupené s suché osivo necháme 48 hodin bobtnat, pak je stratifikujeme a vyséváme v únoru až březnu. Po 4 – 5 týdnech vzejde 250 – 350 semenáčků na 1 m2. Je nutná ochrana klíčenců proti jarním mrazíkům.
A. negundo – javor jasanolistý – zraje v září. Osivo vyséváme ihned po přesušení nebo je stratifikujeme krátce před výsevem v březnu až dubnu. Vzejde 150 – 200 semenáčků na 1 m2. Je nutná ochrana klíčenců před pozdními i jarními mrazíky.
A. palmatum – javor japonský – má někdy jen 20 % klíčivosti. Proto musíme semenné rostliny dobře vybírat. Semena skladujeme v suchu a stejně jako nakoupené osivo je před výsevem v březnu až dubnu na 24 hodin namočíme nebo několik dnů stratifikujeme ve vlhkém písku. Vzcházejícící semenáčky chráníme a přesazujeme až za 2 – 3 roky. V pozdním létě omezíme zálivku, aby vyzrály.
A. platanoides – mléč – sklízíme v září. Semeno uzrává již koncem srpna, ale opadává až v říhnu hromadně po prvních mrazech, kdy je vítr roznáší. Klíčivost mívá 50 – 60 %. Můžeme je vysévat ihned po vysušení nebo je skladujeme zcela suché a 6 – 12 týdnů před výsevem je stratifikujeme při 3 – 5 °C. Nejvhodnější jsou výsevy již v únoru. Za 5 – 6 týdnů vzejde 400 – 500 semenáčků na 1 m2. Musíme je chránit před mrazy.
A. pseudoplatanus – klen – sklízíme rovněž v září. Plody opadávají v říjnu i později. Klíčivost bývá 80 – 90 %. Semena můžeme po přesušení ještě na podzim vysévat nebo suché osivo skladovat. Osivo 6 týdnů před výseven v březnu stratifikujeme. Za 2 – 4 týdny vzejde 400 – 500 semenáčků na 1 m2.
A. rubrum vyséváme nejlépe ihned po sklizni v červnu.
A. saccharinum dozrává jako první z javorů již v červnu. Osivo trochu přečistíme a ihned vyséváme. Vzápětí vzejde 100 semenáčků na 1 m2. Ty je možno ještě v létě přepíchat. V roce výsevu dosáhnou výšky až 100 cm.
A. tataricum – javor tatarský – paklen – a A. ginnala mají semena, která visí na stromech a keřích až do zimy. Osivo vyséváme na podzim nebo po tříměsíční stratifikaci na jaře. Klíčivost mívá 80 – 90 %.
Všeobecně hloubka výsevu osiva nebo ještě lépe výška zásyp má být u všech javorů 1,5 – 2 cm.
A. palmatum „Atropurpureum“ jsou až z 80 % věrné, A. platanoides, formy s červenými listy ze 40 % a A. pseudoplatanus, barevné kultivary až z 50 % věrné. Hustotu výsevu odhadneme podle procenta klíčivosti a předpokládaného množství semenáčků na 1 m2.
Řízkovat lze v červnu A. palmatum „Atropurpureum“ i jiné kultivary, kdy letorosty právě uzavřely růst. Ještě lepší se zdá být řízkování v březnu z narychlených rostlin. V červenci se řízkují A. carpinifolium, A. cissifolium a jiné druhy. A. saccharinum řízkujeme kocem srpna. Na bazální části řízků při letním řízkování lehce naškrábeme kůru z jedné strany. A. negundo množíme také dřevitými řízky.
Využití stimulátorů: Používáme pudr s 10 000 ppm IBA či 1000 ppm NAA, nebo roztok s 50 – 200 ppm IBA.
Hřížení bylo dříve běžné u kultivarů A. negundo, A. saccharinum, A. carpinifolium, A. cappadocicum a jiných druhů. Mateční rostliny seřežeme v roce po výsadbě až k zemi, aby vytvořily potřebné letorosty. V dalších letech poskytnou zakořeněné hřížence a zároveň dostatek výhonů ke hřížení.
Očkování přichází v úvahu na zakořeněné podnože ve volné půdě. Začínáme s A. negundo na bdící očko v polovině června, kdy rouby vyzrály, že se při ohýbání lámou. Podnože po naočkování zaštípneme, aby oka nebyla závalem potlačen a dobře prorážela. Po 8 – 10 dnech povolujeme úvazky, popř. očka opět zavážeme a později seřízneme podnož na čípek, na který očkovance vyvážeme. Při pozdnějším očkování nebo vylepšování zůstanou očka spící. Podnože nesmí být příliš silné, aby se očka v míze nezahltila, proto očkujeme na letorosty. V koruně dáváme dvě očka proti sobě. Také ostatní druhy očkujeme v létě až do konce srpna, kdy nejsou příliš v míze. Kultivary musí přijít vždy na původní druh a druhy na příbuzný druh ze stejné botanické skupiny, jako např. A. cissifolium na A. negundo. U A. platanoides „Globosum“ je třeba dbát na to, aby rouby pocházely ze svisle rostoucích výhonů matečních stromů, jinak dostaneme šikmo rostoucí koruny, které se ani řezem nikdy nevyrovnají.
Roubování ve volné půdě se daří jen kopulací, a to jen časně na jaře rouby, řezanými v prosinci. Proti roubu ponecháme tažné očko, protože jinak roub na internodiích zaschne. Tam, kde mléč a klen přicházejí velice záhy do mízy, často již v lednu, osvědčuje se roubování v srpnu až září do boku do 1 – 2 letého dřeva, kdy lze také očkovat. Japonské javory roubujeme na podnože A. palmatum, které jsme na podzim nahrnkovali jako 2 – 3 leté semenáče. V červnu naroubujeme do boku jednoleté, polovyzrálé, odlistěné rouby, zamažeme je voskem a zapustíme ve skleníku šikmo do rašeliny do množárny a zastíníme. Někde dávají přednost roubům dvouletým. Na podzim zakrátíme podnož až na krátký čípek a na jaře vysadíme roubovance na záhony tak, aby místo roubování bylo v zemi, kde rouby pustí později vlastní kořeny.
Kultura: Javory jsou všeobecně vápnomilné a snášejí suché a kamenité půdy až na A. negundo a A. saccharinum, které vyžadují půdy vlhčí. Tyto druhy přerůstají ve školce vždy ostatní druhy. Japonské javory a ostatní ze sekce Palmata jako A. circinatum, A. japonicum a A. sieboldanum, vyžadují teplou a slunnou až poloslunnou polohu, chráněnou proti východu a severu a hlubokou půdu. Po přesázení snadno namrzají a proto je musíme chránit. Nesnášejí vůbec spodní mokro a hluboký stín, ani průvan.
Druhy: A. CAMPESTRE L., A. capillipes Maxim., A. cappadocicum Gleditsch., A. carpinifolium S. & Z., A. cissifolium K. Koch., A. ginnala Maxim., A. griseum Pax., A. grosseri Pax., A. heldreichii Orph., A. japonicum Thunb., A. MONSPESSULANUM L., A. NEGUNDO L., A. mikoense Maxim., A. palmatum Thunb., A. pensylvanicum L., A. PLATANOIDES L., A. PSEUDOPLATANUS L., A. RUBRUM L., A. rufinerve S. & Z., A. SACCHARUM March., A. TATARICUM L. a A. zoeschense Pax.
Buďte první komentující