Jednotlivé druhy borovic rozmnožujeme převážně semeny.
Druhy pětijehlicovité:
P. aristata Engelm – borovice osinatá. Semena z dovozu namočíme koncem dubna na 24 hodin, smícháme s pískem a ihned vyséváme. Hmotnost 1000 semen je 22 g. Semenáčky jsou velmi malé, nechámeje proto 2 roky na semeništi.
Rostlina je na půdu zcela nenáročná, na lepších půdách však roste rychleji. Naše podnebí snáší dobře.
P. CEMBRA L. – borovice limba. Šišky dozrávají na podzim druhéo roku a na jaře třetího roku opadávají. Teprve potom se šupiny otevírají a semena vypadávají. Šišky proto sklízíme již v září před plnou zralostí, rozprostřeme je v tenké vrstvě na vzdušném místě a denně je přehrnujeme, aby semena dozrála. Za 2 – 3 týdny je ručně vyluštíme. Hmotnost 1000 semen je 200 – 270 g. Klíčivost je 70 % a klesne za 3 – 4 roky na 30 %.
Ihned po získání, ještě na podzim, semena vyséváme. Jinak je mírně přesušíme a uskladníme v jutových pytlících do konce ledna, kdy je stratifikujeme s písčitou rašelinou. Stratifikované osivo uskladníme chráněné, při teplotě 0 – 5°C po dobu 3 měsíců. Během stratifikace je podle vysychání přiměřeně vlhčíme.
V první polovině května osivo vysejeme na pečlivě připravené záhony do proužků 2 – 3 cm hlubokých, do kypré, humózní půdy a zasypeme 2cm vrstvou. Správně stratifikované osivo začíná v době výsevu již klíčit. Výsev je třeba chránit před hlodavci pletivem s 5 mm oky, zapuštěným 50 cm do země. Na 1 bm proužku vyséváme 7 – 8 g osiva. Na 1 m2 se získá až 1000 semenáčků, kterých jedna polovina vzejde za 4 týdny, na druhou se musí ještě rok čekat, neboť část osiva přeléhá. Semenáče 1/0 přeškolkujeme a necháme pak ještě další 2 – 3 roky na záhoně, kde dosáhnou z 1/3 výšky 20 – 25 cm.
Rostlina žádá vlhkou, hlinitou půdu, hlavně v severní a severozápadní poloze. Sluncem vyhřívaná místa nemiluje. Roubované se přizpůsobí lépe.
P. FLEXILIS James – borovice ohebná. Šišky, velmi proměnlivé, jsou ve zraůpsto žlutavé. Jedlá semena vypadávají. Hmotnost 1000 semen je 110 g. V únoru semena máčíme 24 hodin, stratifikujeme s pískem a necháme až do výsevu začátkem května ve sklepě. Semenáčky rostou pomalu, zpravidla zůstanou 2 roky na semeništi. Rostliny není náročná na půdu, která musí být však dostatečně hluboká a vlhká, avšak propustná. Roste pomalu a je zcela zimovzdorná.
P. griffithii McClelland – borovice himalájská. Šišky zrají od srpna do října. Známou zralosti je větle hnědá barva a převislost šišek. Nezralé šišky jsou vzpřímené. Hmotnost 1000 semen je 35 – 60 g. Semena máčíme v únoru, stratifikujeme s pískem a vysejeme začátkem května. Semenáčky 2/0 přeškolkujeme a 2/1 dosáhnou výšky 10 – 20 cm, 2/2 již 20 – 40 cm.
Rostlina žádá přiměřeně vlhké stanoviště a vlhký vzduch. Má být takové, aby byla chráněna před zimním a jarním sluncem. Je méně odolná než jiné borovice.
P. koraiensis S. & Z. – borovice korejská. Šišky opadávají v pozdním podzimu druhého roku. Sklidit je musíme, než se rozevřou a semena vypadají. Začátkem února semena namočíme a stratifikujeme a necháme až do výsevu začátkem května ve sklepě. Hmotnost 1000 semen je 125 g. Mladé semenáčky potřebují zastínění.
Rostlině nesvědčí vlhké půdy. Lépe se daří v suchých a hlinitých půdách. Je naprosto odolná.
P. monticola Dougl. D. Don – borovice pohorská. Šišky zrají druhým rokem, jsou pak převislé a trochu prohnuté. Vyluštěná semena odkřídíme, v polovině dubna je namočíme na 24 hodin, smícháme s pískem a začátkem května vysejeme naširoko. Hmotnost 1000 semen je 20 g. Další pěstování probíhá jako u vejmutovky.
Rostliny vyžaduje přiměřeně vlhkou, drnázovanou půdu; z nouze roste i na půdách sušších.
P. parviflora S. & Z. – borovice drobnokvětá. Šišky většinou vodorovně odstávající, vytrvají na stromě 6 – 7 let. U nás však zpravidla neodzrají. Semena se proto dovážejí. Hmotnost 1000 semen je 120 – 150 g. Začátkem února je namočíme na 48 hodin, smícháme s pískem a vysejeme, jakmile počnou klíčit. Růst je pomalý.
Rostlina miluje hlinité půdy. Je mrazuvzdorná. Hledanější jsou její modré kultivary.
P. PEUCE Griseb – borovice dukelská. Šišky, které nasazují již mladé stromy, obsahují malá, okřídlená semena. Sklízíme je v září druhého roku. Hmotnost 1000 semen je 42 g. Začátkem ledna je 48 hodin máčíme a pak je stratifikujeme až do poloviny května, kdy je vyséváme. Semenáčky rostou dosti pomalu, 2/2 jsou vysoké 10 – 18 cm.
Rostlina se daří na hlinitých, ale kyselejších půdách. Nikdy nezmrzá.
P. PUMILA Rgl. – borovice zakrslá. Malé červenofialové šišky, v době zralosti načervenalé až žlutohnědé, se nerozevírají. Po vyluštění je hmotnost 1000 bezkřídlých semen asi 40 g. V únoru je máčíme 48 hodin, smícháme s pískem a vyséváme v květnu po naklíčení. Pro nedostatek semen se však většinou roubuje.
Rostlina není na půdu náročná. Vyhovuje jí vlhké stanoviště, obrácené k severu. Roste pomalu.
P. STROBUS L. – borovice vejmutovka. Šišky zrají ve druhém podzimu. Za teplého počasí je sklizeň někdy nutná již v září. Šišky vyluštíme ihned po sklizni při teplotě až do 45 °C nebo je uskladníme v suchu. Hmotnost 1000 semen je 14 – 23 g. Klíčivost si semena uchovávají 3 – 5 let. Osivo máčíme 48 hodin koncem ledna, stratifikujeme a vysejeme v polovině dubna nebo předklíčené až začátkem května naširoko. Výsevek je asi 65 g na 1 m2 . Zasypeme je 7 mm tlustou vrstvou zeminy.
Vzešlé semenáčky stříkáme dvakrát Dithanem M-45 (0,2%). Na 1 m2 sklízíme 350 – 400 semenáčků 1/0, které přeškolkujeme. Pro účely okrasných školek sklízíme pak 1/1. Výška se nepočítá.
Rostlina roste velmi rychle na hlinité, hluboké, dostatečně vlhké a bažinaté půdě. Na vlhkých písčitých půdách roste slaběji, na suchých špatně.
Druhy tříjehlicovité:
P. jeffreyi Grev. & Balf. – borovice Jeffreyova. Šišky sklízíme v září, jsou nápadně velké. Hmotnost 1000 semen je 110 – 125 g. Importované osivo bývá nevyrovnané a nestejně klíčivé. V dubnu namočíme osivo na 24 hodin a ihned vysejeme. Řídký porost necháme 2 roky na semeništi, jinak 1/0 přeškolkujeme a sklízíme 1/2 schopné dalšího školkování.
Rostlina miluje přiměřeně vlhkou, ale spíše písčitohlinitou půdu. Na teplém a chráněném stanovišti je dostatečně mrazuvzdorná, avšak roste pomaleji než následující druh.
P. PONDEROSA Laws – borovice těžká. Šišky zrají v srpnu až září. Mnohé zahraniční provenience jsou pro naše podnebí nevhodné. Hmotnost 1000 semen je 35 – 63 g. V dubnu osivo namočíme na 24 hodin a hned je vysejeme. Semenáčky 1/0 zaškolkujeme a za dva roky sklízíme sazenmice 1/2 schopné dalšího pěstování.
Rostlina se daří v hlinitopísčitých půdách, v chráněné i zastíněné poloze.
P. RIGIDA Mill. – borovice tuhá. Šišky, v dospělosti odstávající, se na strmě rozevírají. Musíme je tedy včas sklidit a vyluštit. Hmotnost 1000 semen je jen 7 g. Okřídlená semena namočíme začátkem května na 24 hodin, smícháme s pískem a ihned vysejeme.
Rostlina není na půdu vybíravá, roste jak na suchých, tak i na vlhkých písčitých půdách.
Druhy dvoujehlicovité:
P. BANKSIANA Lamb. – borovice Banksova. Šišky zrají v září, avšak zůstávají i několik let nerozevřené na stromech. Velmi obtížně se luští. Otevírají se jen při vyšší teplotě, jinak zůstane semeno v šiškách až 15 let klíčivé. Hmotnost 1000 semen je 3,5 – 4 g. Před výsevem, koncem dubna, máčíme osivo 24 hodin, smícháme s pískem, dobře předklíčíme a ihned vysejeme.
Rostlina má skromné nároky na půdu. Nechá se přesazovat v mladších exemplářích i bez balu.
P. contora Dougl. ex Lond. – borovice pokroucená. Šišky jsou v době zralosti světle žlutohnědé a rozevírají se. Někdy však zůstanou ještě po několik let na stromech zavřené. S osivem zacházíme stejně jako u předešlého druhu. Hmotnost 1000 semen je jen 3 – 4 g.
Rostlina se hodí pro vysloveně chudé, lehké půdy. Je naprosto odolná a zajímavá pro svůj bizarní růst. Cennější je však varieta latifolia (=murrayana), která roste rychleji.
P. densiflora S. & Z. – borovice hustokvětá. Šišky se otevírají během druhé zimy. Hmotnost 1000 semn je 8 – 15 g. Koncem dubna je namočíme na 24 hodiny, smícháme spískem a po 10 dnech vysejeme. Klíčí jen z 30 %.
Rostlina se spokojí s normální živnější půdou, kde roste dosti dobře a nezmrzá.
P. HELDREICHII Christ. – borovice Heldreichova. Původní druh se u nás téměř nemnoží, neboť cennější je varieta leucodermis, která se ve školkách často roubuje. Ta nasazuje již na mladých, 6 – 8 letých stromech hojně šišek, které druhým rokem dozrávají a snadno se otevírají. Semeno je možné vysévat na způsob borovice černé. V posledních letech je velice hledaný kultivar „Schmidtii“, který roubujeme na borovici lesní.
Rostlina je na půdu velmi skromná. Varieta leucodermis je otužilá, roste však velmi pomalu.
P. MUGO Turra – borovice kleč. Šišky sklízíme v prosinci ve vybraných lokalitách a luštíme při teplotě, kterou zvyšujeme až na 45 °C. Osivo uskladníme vzdušně a v chladnu. Hmotnost 1000 semen je 5 – 6 g. Zůstává 5 let klíčívé. Z počátečních 85 – 95 % klesá klíčivost na polovinu. Osivo namočíme v polovině dubna na 24 hodiny, pak je předklíčíme a vysejeme naširoko na volný záhon výsevkem 10 g na 1 m2 . Výsev zasypeme 7 mm tlustou vrstvou zeminy. Za 3 – 4 týdny vyklíčí. Na 1 m2 vzejde 600 – 800 semenáčků. Stejným způsobem vyséváme také var. mughus a var. pumilio. Semenáčky necháme 2 roky na semeništi, pak je školkujeme a sklízíme sazenice P. mugo 2/2 o výšce 12 – 25 cm a 15 – 30 cm, var. mughus 2/2 12 – 20 cm a var. pumilio 2/2 8 – 15 cm.
Rostlina není v půdě vybíravá. Rost na půdách chudých, křemičitých i vápencových, na místech suchých i hodně vlhých a také na rašelinách.
P. NIGRA Arnold – borovice černá. Šišky dozrávají ve 2. roce v říjnu až listopadu a zůstávají až do jara, kdy semeno vypadne. Hmotnost 1000 semen je 11 – 17 g. Osivo není třeba stratifikovat. Před výsevem je máčíme po dobu 12 – 24 hodin ve vlažné vodě a ihned vysejeme na volné záhony do proužků. Výsevek je 2 – 2,5 g na 1 bm. Osivo zasypeme 5 – 7 mm tlustou vrstvou směsi zeminy s písčitou rašelinou a záhony pokryjeme, aby zůstaly stále vlhké. Za 3 – 4 tádny výsev vzejde. Pokud vzejde více než 100 semenáčků na 1 bm, vyjednotíme je a necháme ještě ve drhém roce v semeništi, abychom sklidili 2/0. Jinak je přeškolkujeme jako 1/0 a sklidíme pak 1/1, a když zůstanou slabší, tak až 1/2.
Rostlina snáší silně vápenité a těžší půdy. Je náročnější na teplo a nesnese mokro.
P. resinosa Ait. – borovice suchá. Roky, kdy prináší semeno, jsou dosti vzácné. Osivo není třeba namáčet. Po 3 týdnech vyklíčí na 70 %. V šiškách si osivo podrží klíčivost až 10 let. Hmotnost 1000 semen je asi 3 – 4 g.
Rostlina se daří nejlépe v hlinitorašelinné půdě, dostatečně vlhké, avšak propustné. Nesnáší vápník. Rovněž zastínění snáší špatně.
P. SILVESTRIS L. – borovice lesní. Šišky dozrávají ve druhém roce v říjnu. Sklízí se v lednu až únoru a luští na sítech při teplotách, které se zvyšují během jednoho dne až na 55 °C. Přitom vyšší podíl vlhkosti vzduchu než 40 g/ m3 se snižuje odsáváním vzduchu z luštírny. Hmotnost 1000 semen je 5,5 – 7,5 g. Klíčivost 85 % si osivo udrží po 2 – 4 roky. Před výsevem, začátkem května, namáčíme osivo po 12 – 24 hodiny ve vlažné vodě a nabobtnalé necháme přikryté morkou pytlovinou mírně naklíčit. Pak osivo namoříme roztokem formalínu (0,15%) nebo Agronalem a vysejeme na připravené záhony do proužků. Výsevek je asi 0,5 g na 1 bm. Semenáčky 1/0 přeškolkujeme a sklízíme pak 1/1 nebo 1/2. Pokud necháme 1/0 ještě jeden rok na místě, podržeme jim kořínky ve druhém roce v druhé polovině června asi 6 – 8 cm hluboko.
Rostlina se daří na píscích a hlinitých půdách, ale i na rašelinných půdách. Nedaří se však na místech příliš suchých nebo mokrých.
Vysévání osiva borovice lesní, červné a vejmutovky se v malém nevyplatí, neboť lesní závody vysévají po mnohaletých zkušenostech vhodné provenience racionálním způsobem, mnohdy pod fóliovými kryty, při vysoké výtěžnosti, které v malém provozu nelze nikdy dosáhnout.
Četné kultivary, které se v posledních letech staly oblíbenými, roubujeme na P. silvestris, pokud jde o dvoujehlicovité a tříjehlicovité druhy, a na P. strobus, pokud jde o druhy pětijehlicové. Borovice neroubujeme v létě jako většinu ostatních konifer, ale v zimě. Podnože 1/2 nebo 2/2 s dobrým kořenovým systémem nahrnkujeme na jaře v době rašení, hrnky zapustíme na volné záhony a v zimě je přeneseme do skleníku. V předjaří, kdž začnou rašit, naroubujeme do boku požadované kultivary, někdy i vzácnější druhy. Potom je opatrně zavážeme, abychom nepoškodili kůru jak roubu, ta i podnože, a roubovance postavíme, nebo lépe založíme šikmo na množárnu do rašeliny při teplotě 16 – 18°C. Rouby srostou většinou bez potíží. Podnože pak postupně zakracujeme, roubovance otužujeme v pařeništi a koncem května až začátkem června je vysadíme na záhony.
Málo používaný způsob je roubování v létě venku, kdy rouby již vyzrály, nebo také na jaře krátkce před rašením, protože srůst bývá nejistý. Roubujeme tím způsobem, že odřežeme terminální pupen na podnoži, vrcholek rozštípneme a do rozštěpu vsuneme klínovitě přiříznutý roub, který pečlivě zavážeme. Používá se také řízkování, hlavně zakrslých kultivarů.
Využití stimulátorů: Používá se buď roztok s 80 ppm IBA, nebo pudr se 2000 – 12 000 ppm IBA.
Buďte první komentující