Hlavní druhy, P.abies, P. omorika P. pungens vysévají lesní školky ve velkém moderní technologií, kterou docilují vysoké výtěžnosti. Spíše je nutné využít semenných stromů ostatních druhů k získání osiva pro rozmnožování vzácnějších smrků.
Šišky smrků se otevírají v říjnu nebo až zjara, dokud zůstávají na stromě. Sbíráme je od září až do ledna a uskladními rozprostřené na chladném místě až do doby výsevu. V dubnu dáme šišky do tepla, aby se otevřely a abychom mohli semeno vyklepat. Semena pak drhnutím přes síto okřídlíme, vyčistíme a namočíme na 24 hodiny do vody. Potom smícháme semeno s vlhkým pískem a dáme po 8 – 10 dnů při 8 – 12°C naklíčit. Takto připravené osivo vyséváme naširoko na volné záhony, popřípadě pod fóliový kryt nebo malé partie jen do pařeniště pod okna. Výsev přiklepneme a zasypeme podle velikosti semene 5 – 8 mm jemným pískem. Již po 3 týdnech začne výsev vzcházet.
Na 1 m2 semeniště můžeme vypěstovat 500 – 800 semenáčků, které vyjmeme až druhým rokem. 2/0 P. abies, P. glauca a P. sichensis třídíme na velikosti 7 – 15 cm a 10 – 20 cm. Po přeškolkování dostaneme pak 2/1 vysoké 15 – 30 cm a 20 – 40 cm těchto druhů a čtyřleté 2/2 jsou potom 25 – 50 cm i 30 – 60 cm vysoké. P. omorika, dále P. orientalis a P. pungens školkujeme rovněž 2/0 a získáme sazenice 2/1 vysoké 12 – 25 cm a 15 – 30 cm a za další rok 2/2 vysoké 20 – 40 cm a 25 – 50 cm. V první zimě přikrýváme semeniště chvojím, pařeniště okny.
Zakrslé kultivary bychom měli rozmnožovat jen řízkováním. Ze semene nepadnou nikdy věrně, pokud mateční rostliny vůbec semeno nasadí, a roubované se po několika letech vracejí víceméně do původního druhu. Řízky bereme pokud možno jen vrcholové a pícháme je od konce června do začátku srpna do truhlíků nebo na množárnu ve skleníku. Do pařeniště se nedoporučuje řízky smrků píchat, neboť zakořeňují dosti pomalu, někdy celý rok a více, a proto ošetřování v pařeništi po tak dlouhou dobu je neúnosné.
Jehličí na dolním konci řízků odstraňovat nemusíme. U některých kultivarů můžeme z větviček množitelského materiálu seříznout celou řadu řízků jedním řezem ostrým nožem a bez další úpravy je stimulovat a píchat. U jiných kultivarů bereme dvouleté výhonky, protože jednoleté bývají příliš slabé. Pamatujeme na to, že všechny řízky zakrslých smrků musí mít spodní teplo 8 – 20°C. Pokud pícháme řízky do pařeniště, mělo by být na poloteplo.
Vzrůstné a hlavně barevné kultivary roubujeme na univerzální podnož P. abies. Semenáče 2/2 s rovným, hladkým kmínkem nahrnkujeme v květnu do typických koniferových hrnků a zapustíme na volném záhoně, pokud možno celodenně osluněném. Kmínky podnoží vyčistíme asi 6 – 8 cm vysoko již před hrnkováním, aby se rány během léta zacelily. Silnější kořeny zakrátíme, vláskové kořínky šetříme.
Jakmile v srpnu až září rouby vyzrají, nanosíme hrnky s podnožemi do čisté, světlé, uzavřené pracovny, očistíme je i kmínky hadříkem a připravíme si na vázání roubovanců pásky PVC nebo pryžové, popřípadě bavlnku a líh na čistění nožů a rukou. Pak připravíme pro zakládání roubovanců záhony s mokrou rašelinou buď v hlubším, dobře těsnícím pařeništi, pokud možno založeném na poloteplo, nebo v množárenském skleníku.
Roby řežeme výhradně jen vrcholové s dobrými terminálními pupeny. Nenecháme je dlouho na vzduchu. Vždy však musíme mít zásobu dobře přikrytou v koši nebo ve fóliovém pytli. Jehličí oškrábeme z dolního konce roubu ostrým nožem a můžeme roubovat. Roubujeme do boku na zarážku nebo za jazýček, ale vždy pamatujeme, že nesmíme řezat hluboko do dřeva. Roub pevně zavážeme, zamazávání je zbytečné. Hotové roubovance pak zakládáme šikmo, roubem vzhůru na připravené záhony. V prvním období nestříkáme a zaléváme až když je to nutné. Zejména stříbrné smrčky nesnášejí příliš vlhké ovzduší v množárně. Rovněž zastínění pařeniště nebo skleníku nesmí být trvalé, ale jen podle potřeby, aby teplota příliš nestoupla. Za 4 – 6 týdnů můžeme počítat, že rouby přirostly, a můžeme pozvolna začít větrat. Po přezimování zakrátíme postupně podnož nad roubem a v květnu vysadíme roubance na záhony do volné půdy a křivé vyvážeme.
Obdobnou metodou můžeme postupovat při roubování smrčků také v předjaří ve skleníku. Vhodná doba je, když podnož začínají mírně rašit a pouštět nové kořínky.
Využití stimulátorů: Používáme roztok se 40 – 80 ppm IBA, koncentrovaný roztok se 4000 ppm IBA, nebo pudr s 8000 – 12 000 ppm IBA.
Kultura: Rostliny v mládí prospívají ve vlhčích hlinitopísčitých půdách. Vzrostlejší snášejí nízké teploty až na výjimky, jako jsou např. P. polita, P. omorika a P. pungens, které snášejí i vápenité sušší půdy.
Druhy nejběžnější a hmotnost 1000 semen v gramech: P. ABIES Karst. 5,5 – 8,0, P. bicolor Mayr 2,5, P. breweriana S. Wats 6,2, P. engelmannii Engelm. 3,4, P. glauca Voss. 3,0, P. jezoensis Carr. 2,5, P. MARIANA B. S. P. 3,0, P. x mariorika Boom 5,0, P. OMORIKA Purkyně 3,3, P. ORIENTALIS Link 6,7, P. polita Carr 14,0, P. PUNGENS Engelm. 4,3 a P. SITCHENSIS Carr. 2,0.
Buďte první komentující