Při rozmnožování rozlišujeme jednak plané, původní druhy a jednak okrasné, v kultuře vzniklé křížence a kultivary.
Plané (botanické) druhy rozmnožujeme generativně, pokud máme semena nebo plody z původního stanoviště, stejně jako jabloně s konstantním potomstvem, určené pro podnožové účely. Plody dozrávají podle druhů od srpna do listopadu. Plody se zralými jádry po očesání nebo sesbírání rozemeleme na hrubo na ovocné mlýnku, vylisujeme, výlisky rozdrtíme a semena prosejeme příslušným sítem. Můžeme však nechat plody také nějaký čas na hromadě zahnívat, potom je rozdrtit a semena z dužniny vyplavit. Při malé potřebě osiva stačí, když plody rozkrájíme a semena z pouzder vybereme. Osivo pak mírně přesušíme a vysejeme je buď ještě na podzim nebo až po 3 – 4 měsících stratifikace v čerstvém, vlhkém písku na jaře, jakmile to počasí dovolí. Pro severoasijské druhy stačí stratifikace jednoměsíční. Hmotnost 1000 semen typu M. silvestris nebo M. pumila je 35 g.
Klíčivost 70 % si udržuje osivo po 2 roky. Je třeba připomenout, že osivo pro podnože ovocných druhů musí co do jakosti i původu odpovídat ČSN 46 3604.
Osivo vyséváme na volné záhony do řádků 20 cm vzdálenýchz do 3 – 5 cm hlubokých rýh výsevkem 2 – 3 g na 1 bm. Na zimu zaseté řádky ještě nahrůbkujeme a na jaře hrůbky zase rozhrabeme nebo rozsmykujeme, čímž zničíme zároveň klíčící plevele. V podnožových kulturách vyséváme osivo do řádků 40 – 50 cm širokých výsevkem 60 – 90 kg/ha. Malé partie, určené pro botanické účely, vyséváme v únoru ve skleníku do truhlíků nebo později do pařeniště. Na jaře semenáčky včas přepícháme na záhony a dostaneme 1X0 semenáče, které se hodnotí jako školkařský materiál podle síly kmínku od 4 – 6, 6 – 7, 7 – 9 až do 9 – 12 mm. 1/0 z normálního výsevu přeškolkujeme opět na záhony nebo do řádků 40 – 50 cm vzdálených a dostaneme pak 1/1 síly 6 – 8, 8 – 10 a 10 – 12 mm, což jsou sazenice nebo podnože schopné školkování v širokém sponu.
Kulturní druhy, křížence a kultivary, které nedávají konstantní potomstvo, musíme rozmnožovat očkováním nebo roubováním. Jako podnože se hodí 1/1 semenáče M. Silvestris, M. Boccata nebo M. Prunifolia pro kultivary, které by na běžných podnožích pro ovocné druhy neměly dobrou afinitu. Na typových podnožích, vyjma M 16, se okrasným jabloním příliš nedaří. Očkujeme u země v červenci. V předjaří podnože seřízneme na ostro nad očkem (obr. 42), ránu zamažeme a po vyrašení vyvedeme očkovance jako jednoleté štěpovance, popřípadě je vyvazujeme k hůlkám, nerostou-li rovně. Neujmuté podnože můžeme na jaře naroubovat. Pro ten účel musíme připravit rouby již v zimě, neboť narašené se neujmou, kdežto spícími můžeme roubovat i za kůru. V zimě můžeme okrasné jabloně roubovat v ruce, roubovance založit a na jaře vyškolkovat. Převislé (smuteční) kultivary a druhy vyvedeme buď jako očkovance od země jako pyramidy, nebo je roubujeme 180 cm vysoko na běžné kmenotvorné podnože (mezikmeny).
Kultura: Jabloň se daří v dobré, středně těžké půdě na volném stanovišti. Nesmíme zapomenout na přihnojování a postřiky.
Druhy, jejichž původní typy a kultivary se nejvíce pěstují: M. x adstringens Zab., M. x arnoldiana Sarg., M. x atrosanguinea Schneid., M. BACCATA Borkh., M. coronaria Mill., M. x dawsoniana Rehd., M. FLORIBUNDA Van Houtte, M.fusca Schneid., M. x gloriosa Lemoine, M. halliana Koehne, M. Ionensis Britt., M. x moerlandsii Doorenb., M. prattii Schneid. M. PRUNIFOLIA Borkh., M. pumila Mill., M. x purpurea Rehd., M. x robusta Rehd., M. sargentii Rehd., M. x schneideckeri Spath., M. SILVESTRIS Mill., M. toringoides Hughes, M. transitoria Schneid., M. yunnanensis Schneid. a M. x zumi Rehd.
Buďte první komentující