Hlavně L. vulgare, avšak i jiné druhy množíme ve velkovýrobě někdy semenem. Plody dozrávají v září a zůstávají na keřích až do zimy. Před zámrazem je obereme nebo odstříháme celé laty a na hromadě je pak necháme 2 – 3 týdny zahnívat. Potom semeno protřeme z oplodí přes síto a dužninu odplavíme v mírném proudu vody. Osivo pak přesušíme a uskladníme do jara. Hmotnost 1000 semen L. vulgare, L. obtusifolium a L. quihoui je stejná – 20 g. Osivo má klíčivost 90 %, kterou si podrží 2 roky. Čistota bývá jen kolem 50 %. V květnu osivo stratifikujeme a v listopadu je vyséváme na volné záhoony do řádků nebo proužků výsevkem 1,2 – 1,6 g na 1 bm. Výsev zasypeme jen 0,8 cm tlustou vrstvičkou zeminy. Včas sklízené osivo můžeme vysít také ihned po vyčištění. Vzcházivost však bývá potom slabší. 1/0 semenáčky hlavních druhů vyzvedáváme vysoké 15 – 30 cm, ostatních druhů bývají menší.
Výsadbový materiál pro živé ploty množíme hlavně řízkováním, aby byl vyrovnanější. Dřevité řízky jsou nejběžnější. Řízkový materiál L. vulgare a L. ovalifolium můžeme rozřezat po odlistění, než nastanou tuhé mrazy, v hrstích na pásové pile na řízky 18 – 20 cm dlouhé bez ohledu na internodia. Pak posvazkujeme a založíke v přezimovně nebo v hlubokém pařeništi do písku nebo je uložíme v uzavřených polyetylénových pytlích ve studeném sklepě. Na jaře, ihned jakmile to počasí dovolí, pícháme řízky buď na hsto do příčných řádků záhonu a sklízíme 0/1 vysoké 15 – 30 cm i 30 – 50 cm, nebo je pícháme do podélných řádků 30 cm nebo 40 cm, popřípadě 60 cm širokých a sklízíme po seřezání 0/1 porostu 0/2 se 2 – 4 výhony vysoké 30 – 50 cm a 50 – 80 cm, v dobré půdě i 80 – 120 cm. Kultivary L. vulgare a slaběji rostoucí druhy zůstávají o třídu menší, tj. 0/1 jsou vysoké od 7 – 15 cm.
Zelené řízky opadavých druhů řezané v červnu a letní řízky ostatních druhů řezané v červenci až srpnu zakořeňují ještě snadněji. Pokud je pícháme do pařeniště, necháme je tam do jara a pak je přeškolkujeme do řádků na vzdálenost 10 – 20 cm v řádku. Z mlhovkové množárny, popřípadě zpod fólie je dáme ještě v létě na záhony, kde nám jako 0/1/1 dosáhnou výšky 15 – 30 cm i 30 – 50 cm, L. ovalifolium a L. vulgare i 50 – 80 cm.
Pestrolisté kultivary můžeme v březnu nebo až v srpnu roubovat ve skleníku na 100 – 120 cm vysoké kmínky L. ovalifolium, vzácnější opadavé druhy na L. vulgare. Podnože nahrnkujeme. Pro nízké tvary můžeme v předjaří roubovat rostliny i v ruce. Roubovance pak nahrnkujeme nebo vysadíme pod okna do pařeniště. V červenci můžeme tyto druhy a kultivary očkovat jak u země, tak i na kmínkky. Kde L. ovalifolium nenamrzá, dáváme přednost této podnoži, neboť méně obráží.
Pro kratší a slabší životnost nelze doporučit štěpování šeříků na ptačí zob, ač se to v některých našich školkách dělá.
Využití stimulátorů: Používáme buď roztok se 60 – 80 ppm IBA či 20 ppm NAA, nebo pudr se 4000 ppm NAA či 4000 – 12 000 ppm IBA, popř. koncentrovaný roztok se 4000 – 10 000 ppm IBA.
Kultura: Ptačí zob se daří v každé nepříliš vlhké půdě. Roste na slunci i v polostínu. Stálezelené druhy vyžadují chráněné, teplejší stanoviště, v zimě více zastíněné, neboť jejich listy trpí snadno zimním sluncem.
Druhy opadavé: L. amurense Carr., L. ibota S. & Z. a L. obtusifolium S. & Z. (s cv. „Regelianum“), L. quihoui Carr., L. tschonoskii Done a L. VULGARE L. s mnoha kultivary.
Druhy stálezelené nebo jen v zimě zelené: L. x ibolium Coe, L. japonicum Thunb. (hlavně cv. „Rutundifolium“), L. ovalifolium Hassk., L. purpusii Hoefk. a L. sinense Lour.
Buďte první komentující