Dovážené osivo vyséváme na jaře do pařeniště. Většinou vzchází velice nestejně. Semena přeléhají a výsev musíme pak nechat ještě další rok. Proto uchováváme raději osivo přes zimu na suchu, v únoru je stratifikujeme a vyséváme pak až na podzim.
Hřížení bývá úspěšné a proto je považujeme za nejlepší způsob množení. Půda v matečnici musí být obohacena rašelinou rašelinou a dobře zpracována. Zelené řízky řezané na jaře po odkvětu se dobře ujímají. Jsou však méně vhodné pro slabě rostoucí C. pauciflora. Také v červenci je možno odebírat řízky a po stimulaci je pcíhat pod mlhovky. Vzácnější druhy roubujeme v změ ve skleníku na semenáče. C. spicata, zakořeněné v hrnkách. Rouby odebíráme s dvouletým dřevem. Můžeme také roubovat do boku v červnu ve skleníku na hrnkované podnože C. spicata nebo i Hamamelis virginiana zelenými rouby.
Kultura: Rostlina se daří ve výživné, humózní půdě v chráněné, teplé poloze i v lehkém polostínu. V drsnější oblasti je žádoucí přikrývka půdy kolem rostlin.
Druhy: C. PAUCIFLORA S. & Z., C. platypetala Rehd. & Wils., C. sinensis Hemsl., C. spicata S. & Z., C. veitchiana Bean., C. willmottiae R. & W., C. wilsonii Hemsl. A C. yunnanensis Diels.
Buďte první komentující