Vzrůstné a trvanlivé strmy všech původních druhů získáme výhradně jen ze semene. Šišky odebíráme v září až říjnu, kdy se začínají otevírat. Ve slabé vrstvě je necháme oschnout. Semena pak snadno vypadají. Hmotnost 1000 semen T. occidentalis je 0,8 – 1,7 g a T. orientalis 12 – 19 g. Klíčivost mají 60 – 80 %. Hmotnost semen T. plicata je 1 – 1,6 g a T. standishii 0,6 g. Klíčivost obou druhů bývá však u domácího osiva minimální, u dováženého průměrně 15 %. T. orientalis si uchová klíčivost 1 rok, ostatní druhy po 2 roky. Osivo uskladníme až do výsevu v suchu.
V polovině dubna namočíme semena na 24 hodin do vody. Pak je smícháme je jemným pískem a koncem dubna vysejeme na chráněné záhony naširoko. Osivo T: occidentalis vyséváme 10 – 15 g na 1 m2 , začátkem kvatna pak T. plicata 25 – 50 g na 1 m2 a rovněž tak T. orientalis. Na 1 m2 bývá 1000 – 1250 semenáčků. Necháme je dva roky na semeništi, pak je zaškolkujeme a sklízíme 2/1 výšky 15 – 30 cm a 20 – 35 cm, čtyřleté 2/2 výšky 25 – 50 cm a 30 – 60 cm. S oblibou vyséváme štíhlé typy.
Chceme-li kulturu semenáčků o jeden rok uspíšit, zejména T. occidentalis a T. orientalis, vyséváme osivo již v lednu nebo v únoru ve skleníku do truhlíků a na jaře je přepícháme znovu do truhlíků. Také můžeme semenáčky po zesílení nasázet přímo na chráněné záhony, kde nám v příštím roce narostou 1/1 do velikosti tříletých.
Všechny kultivary množíme řízkováním. Již v červnu lze napíchat řízky juvenilní formy T. occidentalis a v červenci až srpnu pokračovat s ostatními kultivary až do zimních měsíců. Většina zeravů zakořeňuje snadno. V létě se zakořeňují na studeno v pařeništi řízky s patkou, nebo vrcholky s podélným řezem na bázi, stimulované, volně napíchané nebo v truhlíkách. Řízky se zakořeňují také pod fólií nebo pod mlhovkami ve skleníku, v zimě pak na mírně teplé množárně v písčitorašelinném substrátu. Řízky z mladých rostlin zakořeňují nejlépe a nejrychleji. Množení musíme vždy pečlivě stínit a udržovat vlhké.
Řízkovance z raného množení můžeme ještě na podzim nahrnkovat nebo vysázet na chráněné záhony. Množení v pařeništi ponecháme přes zimu a vysadíme až na jaře. Zakořeněné řízky v truhlících přezimujeme v hlubokém pařeništi nebo v japanu. Množení ve skleníku můžeme nahrnkovat během zimy a umístit do jara v japanu.
Roubování v předjaří ve skleníku na 2/1 semenáče hrnkované nebo na semenáče prostokořenné, pokud mají bohaé kořeny, přichází v úvahu pro vzácnější pomalu kořenící a pomalu rostoucí kultivary, jako jsou „Cloth of Gold“, „Cristata Aurea“, „Lutea“, „Pendula“, „Recurva Nana“ a některé novinky. Výhodou roubování je, že můžeme naroubovat až 15 cm velké rouby a získat tak až dvouletý náskok oproti řízkovancům. Roubování v srpnu až září bývá zpravidla méně ekonomické. Po srůstu roubů s podnoží povolíme včas úvazky, aby se nezařezávaly, podnože postupně zakrátíme a na jaře je vysadíme do volné půdy na záhony. Teprve příštího jara odřízneme zbytek podnože, který pomáhal roubovancům, aby dostatečně zesílily.
Na 2/1 semenáče T. orientalis můžeme roubovat nejrůznější cyprišovité konifery, jako Calocedrus, Chamaecyparis, Cupressus, Juniperus, zejména J. squamata, Thujopsis a všechny kultivary Thuja.
Využití stimulátorů: Používáme roztok se 40 – 100 ppm IBA, nebo koncentrovaný roztok se 4000 ppm IBA, nebo pudr s 8000 – 12 000 ppm IBA.
Kultura: Zoravům nejlépe vyhovuje volné, slunné stanoviště v dobré, výživné, dosti vlhké půdě. Jen T. orientalis snáší výhřevnější a teplejší půdy. Na bohatších a vlhčích půdách roste stejně jako T. plicata, jen o něco bujněji a trpí pak silnějšími mrazy. Přestože zeravy drží při dobývání dobře kořenový ba zeminy, pěstujeme hlavně zakrslé a slaběji rostoucí kultivary v kontejnerech. Pro živé ploty volíme především generativně množené rostliny, neboť vzpřímeněji rostou.
Druhy: T. korainensis Nakai, T. OCCIDENTALIS L., T. ORIENTALIS L., T. PLICATA D. Don (T. gigantea, T. lobbii) a T. STANDISHII Carr.
Buďte první komentující